Marie Terezie byla jediná žena – královna na českém trůně. Korunovace se konala 12. května 1743 tedy před 270 lety v chrámu sv. Víta v Praze. Jaká to byla sláva to jsme si vyslechli ve společenském klubu 23. 5. 2013 v úryvku z knihy Milujte královnu… od Antona Hykische. Také další úryvek, a to o konání korunovace za královnu Uherska v Bratislavě nám přečetla paní Babjáková. Přenesli jsme se tak do 18. století – doby Tereziánské. Do dnešních dnů nám připomínají tuto dobu věci, které byly zavedené tereziánskými reformami.
Rakouská monarchie byla po dvou stoletích boje s Osmanskou říši, slezskými válkami a sedmiletou válkou o dědictví původních zemí monarchie oslabena a vyžádala si z důvodu zlepšení situace státu a občanů nevyhnutné reformy. Ty mohla uskutečnit opravdu jen žena vzdělaná, pracovitá, s pevnou vůlí a politicky zkušená. Marie Terezie byla pokládána za jednu z nejschopnějších z panovníků tehdejší Evropy. Její reformy – dodnes se označují jako tereziánské – jsou považované za začátek osvícenectví v rakouské monarchii. Vzpomeňme tedy:
Vojenské reformy, Tereziánský urbář, Tereziánský katastr, zakládání manufaktur, zemědělství, školní reformy, reformy soudnictví, zdravotnictví, nový systém správy financí, ražení nových kvalitních mincí „tolarů“, zavedení papírových peněz, sjednocení měr a vah, zavedení 30% cla na dovoz zboží. To byly reformy velké. Do dnešních časů však existují i poměrně menší změny, které však užíváme stále anebo by bylo určitě prospěšné tyto zavést: spisování obyvatel, zřizování chudobinců, dezinfikování studní, zkoušky porodních bab, péče o stravování chudých a invalidů, jediný syn z rodiny nesměl být odvedený za vojáka, cikány nutit k bydlení v pevných příbytcích, kontrola lékařů zda jsou v době pohotovosti v bytech, zřizování nápravných ústavů, zavedení očkování. Periodické sčítávání obyvatel, domů a ulic, evidence řemeslníků, obchodníků, prostitutek. Zavedení poštovní služby, starostlivost o cesty na svěřených úsecích, výsadba stromů podél cest, topografie okresů a žup, pozemkové knihy. Možnost vykoupení půdy od jezuitů a z královských majetků, zavedení záložen, burz. Méně poutí a svátků a jiné a jiné reformy.
Výsledek byl citelný. Zatím co státní dluh činil po skončení válek v roku 1767 259 miliónů zlatých v roku 1775 už byl dosažen přebytek.
Život Marie Terezie určitě nebyl procházkou růžovým sadem. Narodila se Karlu VI. Habsburkému 13. 5. 1717 ve Vídni. Jako devatenáctiletá se vdala za milovaného Františka Lotrinského. Na základě pragmatické sankce mohla jako žena usednou na panovnický trůn. Byla císařovnou Svaté říše římské, královnou Čech, Uherska, Chorvátska a Slavónska, arcivévodkyní Rakouska, vévodkyní Parmy a velkovévodkyní Toskánska. A ještě její obdivuhodná úloha jako matky 16 dětí. Prostě i když si odmyslíme velký počet rádců, vychovatelů, učitelů a jiného obslužného personálu, nespočetný byrokratický aparát i tak musela mít pevnou ruku na vládu tak velké monarchie a toto vše zvládnout.
Po smrti milovaného manžela se až do své smrti nedokázala vyrovnat s jeho ztrátou. Sama zemřela 29. 11. 1780. Je pochována vedle manžela a své vlastní vychovatelky v kryptě kapucínského kostela ve Vídni.
Nakonec ještě úryvek (úmrtí) z knihy Milujte královnu:
Marie Terezie nejprve letmo přehlédla své století, zahnala peklo vojen, podívala se na filozofy a zhýralce, Casanovu a milence, kteří po ní od mladosti toužili. Dělala čest svému trůnu, dokonce i její válečný nepřítel Fridrich Pruský želel nad její smrtí.
Opatrně se dívala dopředu. Revoluce ve Francii, dcera Antoinetta na popravčí káře, syn Josef II. odvolává všechny reformy. Uviděla celou lidskou slabost svých dětí a zaplakala…
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře