Kdo byla Jarmila Novotná? Tuto otázku jsem položila Ludmile Katové v hudebním oddělení Veřejné knihovny J. Bocatia, když jsem vzala do ruky knihu Pavla Kosatíka Baronka v opeře. Dozvěděla jsem se, že to byla světová operní hvězda dvacátého století. Například v Metropolitní opeře v New Yorku zpívala o šestnáct let déle, než Ema Destinnová. A tak vzniklo 22. 11. literárně-hudební setkání v hudebním salonu Veřejné knihovny Jána Bocatia, na kterém se sešlo nebývalé množství posluchačů, které toto téma zaujalo právě tak, jako mne.
Jarmila Novotná debutovala v Národním divadle v Praze jako Mařenka v Prodané nevěstě už jako sedmnáctiletá. A následovaly další a další významné role. Dostala nabídku zpívat ve Vídeňské opeře, tu ale odmítla, protože nebyla se svým zpěvem dostatečně spokojená. Zpěv si odjela vylepšovat do Milána.
Po svém návratu už byla v ČSR slavná. Její Gildu ve Verdiho opeře Rigoletto si přišel poslechnout i prezident Masaryk. Následovaly hudební večery na Hradě, které zavedla ve dvacátých letech Alice Masaryková. Kromě členů rodiny se těchto večerů účastnili i zahraniční hosté, spisovatelé a politici. O Jarmile Novotné, jako mimořádné zpěvačce, psal prezident synu Janovi, který byl vyslancem v Londýně, aby jí pomohl s uplatněním se na Britských ostrovech. Psal o ní i své švagrové Esperanze do Ameriky s žádostí o radu, jak by měla Jarmila svůj hlas dále rozvíjet a u kterého učitele by měla studovat. Jan Masaryk Novotné zajistil dvě veřejná vystoupení. Poprvé jela do ciziny reprezentovat svou zemi. Espranza doporučila prezidentovi pro Jarmilu dobrého učitele v Miláně. Pro Jarmilu nebylo jednoduché znovu vycestovat do Itálie, a to z důvodů finančních. Její rodina na tom nebyla dobře, otcův malý krejčovský závod moc neprosperoval, Jarmila rodinu podporovala. Ale i to prezident vyřešil, studium jí zaplatil. Jarmila mohla odjet znovu do Milána. Byla za to prezidentovi vděčná celý život. Zpěvačka pravidelně psala prezidentovi o svých úspěších a pokrocích ve studiu a mnohdy ho žádala i o radu, zda přijmout nabídku na vystoupení.
V létě roku 1928 zažila nezapomenutelné chvíle odpočinku s prezidentem a s celou jeho rodinou v Topoľčiankách.
Po úspěchu v Donizettiho Nápoji lásky v neapolské opeře v květnu 1929 o ní psaly všechny italské noviny. Dostala v Itálii řadu nabídek, ale ona se už chtěla vrátit domů. Čekal tu na ni její snoubenec baron Jiří Daubek. Doma ale dostala nabídku na nové angažmá, a to v Berlíně. Berlín jí obdivoval. Nedají se vyjmenovat všechny opery a operety, ve kterých Jarmila zpívala, tolik jich bylo. O dojmu, jakým působila jako zpěvačka, ale i velmi dobrá herečka, je možné se dozvědět především z filmů, kde hrála i zpívala. V letech 1925 – 1951 jich vzniklo celkem 12, doma i v cizině.
V létě 1931 se po šestileté známosti vdala za Jiřího Daubka. Po svatební cestě ve Francii, strávili srpen v sídle Jiřího Daubka na zámku v Litni nedaleko Karlštejna. V září 1932 se jí v Praze narodila dcera Jarmila.
V roce 1929 zpívala Jarmila v Prodané nevěstě v Berlíně. Bylo to velmi úspěšné představení, které se zopakovalo v Praze. Na představení přišel i prezident Masaryk, byl natolik spokojen, že se rozhodl navrhnout její portrét na chystanou československou stokorunovou bankovku. Na jedné straně Masaryk, na druhé Novotná jako republika ve frygidské čapce. Oba portrétoval Max Švabinský.
Jarmila Novotná přijala angažmá ve Vídeňské opeře, Rakousko a Československo se stalo domovem pro Jarmilu a její rodinu. Brala stejně vážně zpívat v Straussově Netopýrovi jako v Beethovenově deváté symfonii pod Toscaniniho vedením. Zasadila se ve Vídni o uvedení Prodané nevěsty, chtěla, aby byla uvedena i Rusalka a Hubička, bohužel do anšlusu se to nestihlo.
O vznik divadelního a hudebního festivalu v Salcburku v roce 1920 se zasloužil i skladatel Richard Strauss. Od roku 1934 jezdil na festival i slavný dirigent Toscanini. Snad nejúspěšnější byl festival v roce 37, byl to ročník Toscaniniho a Novotné. Byla to ale labutí píseň festivalu. Léto 1937 mělo pro Novotnou smutnou dohru. 14. září zemřel T. G. Masaryk.
Jarmila Novotná milovala zámek Liteň, kde s rodinou trávila své vzácné volné chvíle. V roce 1939 se ale těchto vzácných chvil musela vzdát. Celá rodina i s malým synem Jiřím emigrovala do Ameriky. Její první premiérou v Metropolitní opeře v New Yorku byla Mimi v Pucciniho Bohémě. A následovaly další a další úspěšné premiéry. Nezpívala jen v Metropolitní opeře, ale po celé Americe. Propagovala všude českou hudbu, jak slíbila Masarykovi. V MET se zasadila, aby byla Prodaná nevěsta zpívána v angličtině, aby jí lidé lépe rozuměli. Před tím, Emou Destinnovou, byla zpívaná německy. S Rusalkou to vypadalo nadějně, ale nepodařilo se. Česky byla Rusalka uvedená v MET až v roce 1983 s Gabrielou Beňačkovou. Pod názvem Slovanský duch v hudbě, bylo v MET uvedeno několik pořadů, ve kterých Novotná zpívala české a slovenské národní písně.
Dlouholeté přátelství s Janem Masarykem se v Americe ještě upevnilo. Po heydrichiádě a vyvraždění Lidic spolu vydali gramofonovou desku pod názvem Songs of Lidice. Novotná na ní zpívá české a moravské lidové písně za klavírního doprovodu Jana Masaryka. Tato deska se až do konce války hrála v amerických rádiích, když bylo vhodné Američanům připomenout, že věc Evropy jim nemá být lhostejná. Zvuková nahrávka Lidických písní vyšla v Čechách vůbec poprvé, jako CD, až v roce 1992.
Jarmila Novotná vystupovala i pro krajanské organizace, zúčastnila se i založení jedné z nových obcí s názvem Lidice v americkém státě Illinois. Jiří Daubek se stal budoucím reprezentantem firmy IBM v Československu. Firma měla pobočku v Praze od roku 1933. Zpěv Jarmily se stal samozřejmostí na firemních slavnostech IBM.
Na jaře 1945 byly zprávy z bojišť povzbudivé, ale pro vývoj Československa nebyly příliš optimistické. Vírou v budoucnost nepřekypoval ani ministr zahraničních věcí v exilu Jan Masaryk.
Zámek v Litni, který měla Jarmila tak ráda, za války hodně utrpěl. Nejdřív tam pobývali Němci, potom tam přijela celá divize sovětských vojsk. Doubkovi se nevrátili do Litně hned po konci války, byli v Americe vázáni prací, a tak byli považováni za dezertéry.
Jarmila Novotná vystoupila i po osvobození na mnoha dobročinných akcích, určených k propagaci své země, kam putoval i výtěžek z těchto koncertů. Jiří Daubek se ve stejné době zasloužil o to, aby firma IBM poskytla Československu nemalou částku na dobročinné účely.
Daubkovi se chtěli do vlasti vrátit. Okolnosti tomu ale nebyly nakloněné. Jarmila zpívala na několika koncertech v Praze, i Mařenku v Prodané nevěstě.
Chtěli selku, ona jim prý nabídla aristokratku. Jiří Daubek se stal zástupcem IBM v ČSR. V roce 1947 celá rodina strávila poslední léto na zámku v Litni. Tam je navštívil naposledy i ministr Jan Masaryk. Už to nebyl ten Jan, kterého tak dlouho znali. Jarmile Novotné poradil, aby přijala nabízenou roli v Hollywoodu, hrát v protiválečném filmu Poznamenaní. 10. března 1948 Jan Masaryk zemřel.
Litenští komunisté hned po převratu obsadili zámek. V té době Jarmila Novotná zažívala jeden z největších úspěchů svého života – film The Search (Poznamenaní). Režisér při pražské návštěvě pro představitele hlavní role vybral devítiletého Ivana Jandla. Film získal dva Oskary, za námět a za ztvárnění dětské role. Film byl uveden na festivalu v Mariánských lázních a ve Zlíně, do filmové distribuce se nikdy nedostal.
Léto 1949 strávila Jarmila v Evropě i na obnoveném festivalu v Salcburku. Nadále zpívala v MET a v celé Americe. Později firma IBM přeložila jejího manžela do Vídně. Od roku 1959, kdy Jarmila Novotná ukončila svoji kariéru, žili společně ve Vídni. Po roce 1981, kdy jí zemřel manžel, se vrátila do USA.
Po roce 1989 ji prezident Havel udělil Řád T. G. Masaryka. Stala se čestnou občankou Prahy, čestnou členkou Státní opery Praha a dalších institucí. Potěšilo ji, když v Praze v roce1992 vznikla Společnost Jarmily Novotné.
Ze zařízení na zámku v Litni nezůstalo nic, až na jednu důležitou bednu, které nikdo nevěnoval pozornost. V té bedně byla celá korespondence Jarmily Novotné s prezidentem Masarykem.

Jarmila Novotná zemřela 9. února 1994 v New Yorku. Její urna i urna jejího manžela je uložena v rodinné hrobce v Litni, tak si to oba přáli.
Liteň má dnes nové majitele, dávají ji postupně do pořádku, koná se tam každoročně hudební Festival Jarmily Novotné.
Dramaturgicky připravila Eva Balušíková, uváděla Klára Kernerová, úryvky četli – Helena Miškufová, Eva Balušíková, Peter Vilhan. Obrazovou a hudební prezentaci připravila Ludmila Katová, fotograficky zdokumentoval Taras Kapráľ.

Eva Balušíková

NezaradenéBaronka v opeře