Čas na dárky
Je zde zas. Díky péči obchodníků s tretkami a zeleného mužíčka, který, jak se zdá, už nás neopustí, nemůžeme nevidět, že se přiblížil čas, kdy přestáváme hledět na nějakou tu korunu a sháníme, co se dá i nedá, abychom mohli obdarovat své blízké. Na své si přijdou milovníci nekonečných televizních reklam, které jsou z nepochopitelných důvodů stále ještě přerušovány nějakým nesmyslným filmem nebo seriálem. Prodavačky, od potravin až po luxusní butiky, si užijí uragán zájmu, pokladny budou cinkat jako v nejlepších časech, eshopy budou brzo hlásit vyprodáno a kluci za volantem si budou přát lepší počasí, více ohleduplnosti na cestách a brzký fajront.
Nic se nemění. Jenom letopočet. Přes své stáří tato civilizace nezmoudřela a vypadá to tak, že se k tomu ani nechystá.
Jde v nadcházejícím svátečním čase opravdu o to, abychom ukryli vyzdobený stromeček pod hromadou dárků v krásném balení a za mnoho peněz pro všechny a vlastně pro nikoho? Aby se naše svátečně prostřené stoly prohýbaly pod množstvím lahůdek, které budou na třetí den okoralé a nevábné? Aby právě ten náš dům zářil do tmy a blikal jak u blbých, navzdory energetickým potížím a natruc sousedům, kteří toho mají o dvě svíčky míň?
Přece každé Vánoce jednou skončí, všichni máme tuto skutečnost nesčetněkrát vyzkoušenou a po velké hostině nastane pravidelně bolení břicha. Nestřídmost v obdarovávání i v jídle jde ruku v ruce s dalšími potížemi – od průvanu v peněžence až ke zhoršenému zdraví. A neschází ani pocit rozmrzelosti, že jsme se opět netrefili do těch správných dárků, a že ty, co jsme dostali my, taky nejsou právě to pravé ořechové, co jsme si představovali.
Otázka je, jestli je v naší moci něco s tím udělat.
Vánoce jsou především svátky rodiny.
Co tak soustředit se na rodinu, vztahy blízké i vzdálenější. Ještě je čas napsat vánoční přání a staromilsky ho poslat poštou. Ten kousek potištěného papíru udělá lidem stokrát větší radost než miliónkrát přeposlané infantilní přáníčko do mobilu.
Zapojte se do pečení, protože pečení je opravdu radost. A všechny ty vůně vám připomenou Vánoce ze starých časů, s babičkou, dědečkem a sněhem za okny. Prolistujte staré kuchařky a vyzkoušejte recepty ze zašlých dob – udělejte si prostě i z této práce dobrodružství.
Přidejte se k úklidové četě – zaručeně objevíte nějaké dárky z předchozích svátků, které stále ještě čekají na rozbalení. A možná naleznete i staré vánoční ozdoby, jistě vám připomenou ty svátky, kdy zářily novotou a poutaly pozornost.
A hlavně buďte spolu. Pracujte, smějte se, vzpomínejte, nechte ukápnout slzu, připomeňte si ty, kteří s vámi už k tomuto štědrému stolu zasednout nemůžou a pro které jste už dárky nekupovali.
Snad se vám to všechno krásně poskládá a pochopíte, že radost z blízkosti milovaných není potřeba nastavovat nákladnými dary ani falešnými emocemi. Že každá minuta, kterou nevěnujete svým blízkým, je navždy ztracená a nelze ji najít a znovu použít. Těšte se z toho, co vás obklopuje, televizi zapněte jenom na Popelku a sáhněte do poličky a vyberte třeba Dickensovu Vánoční koledu a přečtěte si ji nahlas společně.
Prostě darujte si konečně jiné Vánoce.
Opravdu spokojené Vánoce v kruhu blízkých přeje všem čtenářům Stříbrného větru
Jiří Zaťovič
Nejnovější komentáře