Přednášku o druhém československém prezidentovi Dr. Edvardu Benešovi měl 9. května 2013 v našem společenském klubu pan Čermák. Jako pamětník tehdejší doby do své přednášky vkládal vlastní vzpomínky a svůj pohled na tehdejší události.
Dr. Edvard Beneš se narodil 28. 5. 1884 – zemřel 3. 9. 1948. Prezidentem byl od roku 1935 do 1938. V letech 1940 až 1945 byl exilovým prezidentem a znovu prezidentem od roku 1945 do 1948. Zvláštní kapitolou v životě Dr. Beneše byla jeho spolupráce s T.G. Masarykem, odchod do zahraničí v roku 1915. Byl jedním z vůdců odboje za vznik Československa po dobu 1. světové války. Návrat do vlasti v roku 1919 a zastávání místa ministra zahraniční ve vládách 1. čsl. republiky.
Na doporučení prvního čsl. prezidenta T. G. Masaryka byl i přes odpor některých vládních činitelů 18. 12. 1935 zvolen druhým čsl. prezidentem. V té době však se už honily nad Evropou černé mraky fašizmu a Dr. Benešovi připadla nelehká úloha rozhodnout o tom, jaký postoj zaujmout k tzv. Mnichovské dohodě. Bylo rozhodnuto tak, aby z tehdejšího pohledu čsl. lid netrpěl. Dr. Beneš abdikuje na prezidentský úřad, odchází opět do exilu. Po dobu okupace a neexistence parlamentu vydávala exilová vláda prezidentské dekrety, které Beneš jako nejvyšší představitel státu podepisoval a po kterém jsou často nepřesně nazývané „Benešovými dekrety“. Poválečné dekrety, kterými se upravovalo znárodnění průmyslu, konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů jsou dodnes kontroverzní. Organizace vyhnanců se zatím marně snaží o jejich zrušení.
Návrat po 2 světové válce byl spojený s euforií z vítězství. V následujících letech byly plněny tzv. Benešovy dekrety. Nejpalčivější byl odsun Němců z území Československa. Uplatnila se „kolektivní vina“. Do dnešních časů se o tomto rozhodnutí vedou vědecké i nevědecké diskuse s různými názory a od různých historiků. Dnes po tolika letech je těžko už soudit – změnila se doba, vztahy mezi státy, dokonce zaniklo i politické rozdělení Evropy. Těžko je se vžít do euforie tehdejší doby.
První roky po válce fungovalo Československo skoro jako za první republiky. Bylo tu však rozdělení Evropy mezi vítězné mocnosti a důsledky nenechaly na sebe dlouho čekat. Únorové události – to byl další mezník , ve kterém měl Dr. Beneš jedno rozhodující místo. Benešova nerozhodnost v únoru 1948 ulehčila komunistům převzetí moci.
Pohřeb Dr. Beneše byl určitou manifestací odcházejících demokratických sil. S odchodem tohoto prezidenta nastala doba 40 let komunistické diktatury.
Beseda k této přednášce se týkala všech rozhodujících momentů za doby prezidentování Dr. Beneše – Mnichova, odsunu Němců (tzv. Benešovy dekrety) a ukončení prezidentského úřadu v rušném roku 1948. Přečetli jsme si úryvky z jeho knihy „Paměti“. Dokonce jsme měli k nahlédnutí publikace s fotografiemi prezidenta z jeho pracovního a soukromého života vydané v poválečné době. Opravdu se bylo nad čím zamýšlet a o čem besedovat.
Na Dr. Beneše jsou do dnešní doby různé pohledy. Nejsme historikové a ani politikové, abychom vyjádřili ortel nad tímto prezidentem. Jedno však někteří z nás pamatují – naši rodiče jej měli rádi a lid si ho vážil.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře