Letošní letní prázdniny jsou již dávno za námi. Nevadí, zanedlouho budou další. A my zatím necháme nahlédnout všem dětem a dospělým do našeho táborového života. Ten jsme letos prožili společně s Křemílkem a Vochomůrkou. Když tábor v pondělí 12. 8. 2024 začal, byla jsem docela překvapená, že děti tyto dvě postavičky neznají, tedy čest výjimkám. Nevím, možná je nemají odkud znát. Večerníčky a pohádky v televizi už nějakou dobu nesleduji. Každopádně jsem moc ráda, že jsme zvolili právě toto téma táboru. Teď už 16 dětí ví, kdo je Křemílek a kdo Vochomůrka a kde bydlí. Ví, kdo je stvořil, kdo jim dal hlas.
Náš tábor začal v pondělí na naší zahradě, která byla pro tábor připravena. Počasí sice bylo hodně teplé, ale bazén na ochlazení byl k ruce. Co víc si člověk v létě může přát. Spoustu kamarádů, tvoření, hry a dobrodružství.
Když už byly všechny děti s námi, tak jsme si zahráli seznamovací hry. Většina dětí se z našich setkání zná, ale vždycky se najde někdo nový. Následovalo seznamování s postavičkami Křemílka a Vochomůrky. Přečetla jsem dětem jednu z pohádek a ukázala obrázky, aby všichni věděli, kdo je kdo a kde bydlí. Potom následovala tvořivá dílna, během které si každé z dětí namalovalo své postavičky Křemílka a Vochomůrky.
Když bylo hotovo, čekal na děti důležitý úkol! Zachránit malinkou vílu ve studánce, ve které vyschla voda. Děti plnily „studánku“ vodou.
Hra s vodou je vždy veliká zábava a v teple, které venku bylo, všichni ocenili možnost osvěžit se ve venkovní sprše nebo v bazénu.
Tři dny z pěti jsme byli na zahradě a tam jsme dětem vždy po obědě promítali Pohádky z mechu a kapradí. Během této doby děti doplnily energii na další program. V pondělí jsme ještě stihli namalovat rozkvetlou louku ve tmě. Což znamenalo malování štětcem a korkovým špuntem na černý papír. Kdo měl hotovo, mohl si zahrát dřevěné pexeso, kloboučku hop nebo hledat druhou ponožku pro krokodýla. Jsou to všechno velmi pěkné společenské hry. Obědy jsme měli rezervované v nedaleké restauraci a vždy pro ně jeden z vedoucích jel. Všichni si potom venku v přírodě naplnili bříška.
V úterý mohli děti vyrábět dárečky pro své maminky, babičky, ale i tatínky a dědečky. Malinké flaštičky každý krásně pomaloval a potom jsme je společně naplnili levandulovou solí do koupele, kterou jsme vyrobili. Tato činnost se dětem moc líbila, každý připravil lahviček hned několik 😊
Potom proběhl turnaj v kloboučku hop, koupání v bazénu a po obědě promítání a malování na trička. Samozřejmě pohádky byly při každé hře přítomné.
Středa se nesla v úplně jiném duchu. Na chvíli jsme si odskočili od Křemílka a Vochomůrky do města. Každý by měl vědět, co se dělo a děje ve městě, ve kterém žije nebo se právě nachází. Ne všechny děti totiž bydlí v Košicích. Někteří účastníci tábora zde byli na prázdninách u svých babiček. Ve městě jsme si zahráli městskou únikovou hru Košický zlatý poklad. Přiznávám, že to byl náročný den, bylo velmi teplo a chození po městě a luštění hádanek a úkolů bylo náročné i pro nás dospělé. Ale společnými silami jsme to zvládli a poklad našli. A to bylo super, to se všem dětem líbilo. Nejmladší hledačka pokladů měla pouze 5 a půl roku. Je neuvěřitelné, jak se jí rozzářila očka radostí, když jsem jí do ručky vložila klíč a ona odemkla zámek… a uvnitř čekala jedna zlatá medaile (kousek Košického zlatého pokladu) a pro každé dítě i čokoládová mince.
Děti nalezený poklad snědly a na nějakou dobu jsme se schovali před sluncem v klubovně České spolku v Košicích. Tam jsme s dětmi vyrobili lapače snů.
Po obědě si všichni zasloužili zmrzlinové ochlazení a hry v parku.
Ve čtvrtek jsme se vrátili opět na zahradu. Pohádka Jak Křemílek a Vochomůrka zmizeli drakovi byla naší celodenní motivací. Děti především tvořily. Tentokrát to vůbec nebylo jednoduché. Taková loďka s pohonem, která plave a vypadá jako drak, to je už výzva. Bylo radost sledovat, jak se každé dítě zhostilo této činnosti. A výsledek byl ohromující. Všechny loďky plavaly 😊, však se podívejte.
Ten stejný den nás čekala i olympiáda Křemílka a Vochomůrky. Během olympiády si děti zaházely létajícím talířem na cíl, házely míčkem na terč, kruhem na tyč, do plechovek a na závěr se konal turnaj v pexese.
Pátek byl náš poslední společný den. Tentokrát jsme se sešli v Čermeli. Čekal nás výlet dětskou železničkou, projeli jsme se na drezíně s ručním pohonem, někdo i na drezíně, která se pohání nohama, děti se povozily v lokomotivě. Na Alpince na všechny čekalo skákání v pytlích, kvíz o tom, co si kdo zapamatoval o Křemílkovi a Vochomůrkovi, dvou postavičkách, které nás celým táborem provázely, hledání pokladu, Chodník zvědavých myšek, oběd a zmrzlina. Většinu dne s námi byla redaktorka Národnostního magazínu a kameraman. Takže víc se ani nerozepisuji, vše uvidíte a uslyšíte.
Najednou byl pátek 16:40. V tu chvíli zazvonil zvonec a prázdninám s Křemílkem a Vochomůrkou byl konec. Věřím, že si každý odnesl z tábora krásné zážitky, výtvory, úsměv na tvářích a nové kamarády. Nevadí, že někteří nebydlí v Košicích. Určitě se ještě spolu uvidíme. Už teď se všichni těšíme a plánujeme, co bude příští rok.
Jitka Morvayová, Česká omladina na Slovensku
Foto – Róbert Morvay, Jitka Morvayová
Nejnovější komentáře