Asi nejznámějším dílem slovinského architekta Jože Plečnika je monumentální kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech. Dílo, před kterým i nevěřící postojí v pokoře a údivu stojí uprostřed parku v centrální části Vinohrad od roku 1932 (patří rovněž mezi oslavence, i když „pouze“ devadesátileté).
Kdo to vlastně byl Jože, či jak jej známe u nás Josip Plečnik?
Velmi stručný životopis nabízí archiweb.cz, na kterém Ing. arch. Kamil Dvořák, DrSC. píše:
Architekt slovinské národnosti, psán též Jože Plečnik. Narozen 23. ledna 1872 v Lublani (Ljubljana) ve Slovinsku. Studium na Akademii výtvarných umění ve Vídni u O. Wagnera (1894-98), kde se též spřátelil s J. Kotěrou. Za úspěšné absolutorium získává Římskou cenu k dvouletému studijnímu pobytu v Itálii a Francii. Od roku 1900 samostatně projektuje a staví ve Vídni. Roku 1910 odchází do Prahy jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 je vládou ČSR ustanoven architektem Pražského hradu. Od roku 1921 je současně profesorem architektury na lublaňské technice. Zajíždí však pravidelně do Prahy a spolu se svým žákem O. Rothmayerem intenzivně pracuje na úpravách Pražského hradu až do roku 1934. Současně projektuje a realizuje své návrhy jak ve Slovinsku tak v Čechách. Umírá 7. 1. 1957 v Lublani.
(zdroj: archiweb.cz)
V roce 2021 byly nejvýznamnější autorovy stavby v Ljublani zapsány na seznam světového kulturního UNESCO. Zdůvodní zápisu znělo: Plečnikovy stavby představují příklad urbanistického designu zaměřeného na člověka, který postupně změnil identitu města po rozpadu Rakousko-Uherska, kdy se změnilo z provinčního města na reprezentativní hlavní město slovinského národa. Architekt přispěl k této proměně svou osobní, hluboce lidskou vizí města, založenou na architektonickém dialogu se starším městem a zároveň sloužícím potřebám vznikající moderní společnosti 20. století. Pod ochranou UNESCO je několik veřejných prostranství (náměstí, parky, ulice, promenády, mosty) a budov veřejných institucí, které byly citlivě začleněny do již existujícího městského, přírodního a kulturního kontextu a přispěly k nové identitě města. Tento vysoce kontextuální urbanistický přístup, stejně jako Plečnikův osobitý architektonický styl, se vymykají ostatním převládajícím modernistickým principům své doby. UNESCO zapsalo celkem sedm lokalit:
Trnovský most
zelená promenáda podél Vegovy ulice (včetně Národní a univerzitní knihovny)
promenáda podél nábřeží a mosty na řece Ljubjanici
římské hradby v Mirje
kostel svatého Michaela
kostel svatého Františka z Assisi
Plečikove Žale – vstupní objekt centrálního hřbitova
(zdroj: wikipedia.org)
Jako architekt Pražského hradu vtiskl svou pečeť mnoha stavbám přímo v areálu hradu, ale i v okolí Prahy, spolupracoval i na úpravách prezidentského zámku v Lánech.
V případě architektury je jistě lepší vidět než číst, proto jsme pro vás v archivu České televize našli pořad z cyklu Šumné stopy, ve kterém nás architekt David Vávra seznámí s nejzajímavějšími pracemi Jože Plečnika.
Šumné stopy o Jože Plečnikovi
Nejnovější komentáře