Už bývá pravidlem, že Český spolek na Slovensku ve spolupráci s Českým spolkem Liptov pořádá v měsíci záři setkání v Žiarské dolině. Tak jako v minulých letech, sešli se členové a sympatizanti Českého spolku z Liptova, Martina, Košic a Staré Lubovně. Již dlouho před příjezdem do Žiarské doliny sledovali účastníci z okna autobusu jak se vyvíjí počasí, letos opravdu tak proměnlivé a těžko předvídatelné. Vypadalo to slibně. Ale příchod na shromaždiště v ústí doliny nás zklamal. Velký liják a pohledy na oblohu nám říkaly, že to může trvat celý den.
Po dohodě s účastníky se pořadatelé rozhodli, že po skončení prudkého deště proběhne pietní akt a kulturní program na shromaždišti, a že zástupci Českých spolků vyvezou věnce na Symbolický hřbitov autem a pokloní se obětem. Stalo se ale něco nečekaného. Asi v půli cesty dolinou obdržela tajemnice Českého spolku na Slovensku telefonát: všichni jsme se rozhodli, že jdeme pěšky k chatě. Na shromaždišti totiž přestalo pršet a mraky se začaly rozestupovat.
Co si jiného přát! První došly na chatu asi za hodinu a několik minut zdatné ženy z Košic, paní Šangalová a Ježová – úctyhodný výkon! A po nich už postupně docházeli ostatní. Unavení, ale šťastní, že znovu po roce zdolali bez problémů výstup. Však stárneme a tady si dokazujeme, že se nic nemění. Velký obdiv patří také skupince žen ctihodného věku z Martina, ale samozřejmě i všem ostatním.
Na chatě a před chatou bylo velmi rušno. Mimo nás z Českých spolků vyšlo dolinou ještě mnoho turistů, mezi nimi další z Čech. Proto vládla na chatě čeština. K posílení bylo na chatě vše možné – nápoje, polévky ba i pirohy.
V půl jedné jsme se sešli na nedalekém Symbolickém hřbitově. Zde se konal pietní akt. Přivítání a slova se ujal předseda Českého spolku Liptov, po něm tajemnice Českého spolku na Slovensku. Punc výjimečnosti kulturnímu programu dodalo vystoupení klavíristky Hudební školy z Košic paní Malinové a zpěvačky paní Juskové. Krásné písně se rozlehly dolinou. A přednes básní naším známým recitátorem pane Gruberem ze Staré Lubovně byl opravdu uchvacující. Po kladení věnců k pomníčkům pod kříž hřbitova všichni zazpívali píseň Teče voda teče.
Pietní akt a kulturní program tímto po více než hodině skončil. Zazpívali jsme společně českou a slovenskou hymnu a rozešli se. Každý účastník měl už svůj program: obdivování kopců okolí chaty – majestátního Baníkova, Tří kop, Smutného sedla, Baranca – fotografování nebo prostě občerstvení s pobesedováním se starými známými. Však tu bylo hodně těch, kteří už roky každý podzim na naši akci chodí, možná, že by jim to i chybělo. Odvážlivci jako pan Gregorek, rodina Krausových a jiní se pustili dolů dolinou na koloběžkách.
Po ranním krátkém dešti na shromaždišti nám počasí přálo, nespadla ani kapka a viděli jsme i hlavní hřeben hor. V 16. hodin byl odjezd autobusů z parkoviště. Rozloučili jsme se a slíbili si, že se zde příští rok zase uvidíme. Na památku nám zůstanou fotografie z letošního ročníku, které najdete v našich albech na zonerama.com.
Miluše Babjáková
Foto: Reitznerová, Kraus, Kovalčík
Nejnovější komentáře