Druhá ze série čtyř přednášek z cyklu „Osoby a události“ na téma Mnišské a řeholní řády se uskutečnila v pondělí 3. března 2020 v michalovské knihovně Gorazda Zvonického. Nejenom pro své členy, ale také pro veřejnost ji uspořádal Místní klub Českého spolku v Košicích. Přednášející M. Schýbal, člen spolku, posluchačům nejdříve objasnil základní rozdíl mezi mnichem a řeholníkem. Mnich, jako člen mnišského řádu, je laikem, skládá slib poslušnosti, stálosti a dodržování mnišských zvyklostí, řeholník, člen kanovnického řádu je vysvěcený za kněze a skládá slib čistoty, chudoby a poslušnosti.
Mnišství vzniklo ve východní části křesťanství – v Egyptě. Vyvinulo se z poustevnictví (proto název mnich – z řečtiny monachos – znamená osamocený). Postupným zbližováním se poustevníků vznikaly mnišské obce, které zakládaly kláštery. V Evropě byl první klášter založený v r. 529 v Monte Cassino a podle zakladatele Benedikta z Nursie byl pojmenovaný i první mnišský řád – Benediktíni. Později na základě benediktinské řehole vznikly další řády – Kamalduli, Kartuziáni, Cisterciáni.
Z řeholních řádů je nejvýznamnější řád Premonstrátů, kteří se věnovali, mimo misijní a kazatelské činnosti, také výchově ve školách, rozvoji vědy a hospodaření a působili jako tzv. věrohodná místa (současní notáři).
V souvislosti s poutnickými cestami do Svaté země vznikla potřeba ochrany poutníků. Proto vznikly rytířské řády, které zabezpečovaly ochranu poutníků a zřizovaly špitály pro nemocné – Řád Johanitů, Řád Templářských rytířů, Řád německých rytířů – po jeho přeložení na severovýchod Evropy se zpronevěřil svému poslání, stal se řádem dobyvatelským.
Vznikly i tzv. žebravé řády – dominikáni, minoriti, františkáni, kapucíni, kteří nesměli mít žádný majetek, žili z milodarů a fundací.
Přednášející obšírněji hovořil o jednotlivých řádech, jejich poslání a přínosech pro společnost ale také o tom, jak se některé z nich postupně spronevěřovaly původnímu poslání, stávaly se součástí mocenských struktur společnosti, bohatly a život jejich členů neměl už nic společného s jejich prvotním posláním. Na závěr se rozvinula beseda, kde se hovořilo o jednotlivých známých klášterech v Čechách, na Moravě a na východním Slovensku.
Nejnovější komentáře