Všichni jste si již zvykli na pravidelné pohádkové víkendové akce pro rodiče s dětmi. I v roce letošním se stále budeme setkávat a seznamovat děti s českými pohádkami, básničkami a písničkami. Bude to trochu jiné, ale vlastně stále stejné. První změnou je, že všechny akce budou pod hlavičkou České omladiny na Slovensku – organizátoři a vedoucí jsou stále stejní, a tak se nikdo nemusí bát, že bude něco jinak. Až na to, že pro letošní rok jsme vybrali jiné prostředí. Zlatou Idku už všichni dobře známe, a proto nám nedávala moc možností pro nové nápady.
První letošní turnus pohádkového víkendu s názvem Český Špalíček 2 máme již úspěšně za sebou. Otestovali jsme si nové prostředí. Ubytování na Jahodné splnilo všechna naše očekávání. Příjemné ubytování, výborná strava a o přírodě ani nemluvím. Byl to krok správným směrem.
Tak jako vždy nás bylo celkem 25 – dětí a dospělých. Všichni jsme si spolu hráli, tvořili a soutěžili. V pátek po příjezdu, ubytování a výborné večeři jsme se pustili do první pohádky. Pohádka Kocour v botách se líbila a každý si vyrobil kocoura z ruličky od toaletního papíru. Děti jsou už starší a jak se tak na ně dívám, čím dál šikovnější a mají hlavičky plné krásných nápadů.
V sobotu ráno jsme zjistili, že je na Ružinské přehradě Den otevřených dveří. Proto jsme se neplánovaně přesunuli právě tam. Byl to pro všechny obrovský zážitek, přehrada bývá pro veřejnost otevřená maximálně jednou za rok a my jsme měli to štěstí. Ve stanu jsme si vyslechli a zhlédli vše o tom, jak taková přehrada funguje. Děti dostaly dárečky, přilby na hlavu a potom už nás čekalo snad milion schodů směrem dolů do hráze a druhou stranou nahoru. Ružinská přehrada je v krásném prostředí, jen je škoda, že si toho lidé neváží a všude, kde se ocitnou, nechají za sebou spoustu nepořádku. A tak při hrázi plavala hromada odpadků, především plastů. Proto většina z nás hlasovala za zrušení černých staveb na březích přehrady. Z přehrady jsme pospíchali na oběd. A po obědě nás čekala spousta práce a další pohádka z knihy Český Špalíček. Tentokrát to byla pohádka o Sněhurce. Dětem přinesla spoustu zábavy na lesní cestě plné úkolů. Tím nejdůležitějším bylo najít Sněhurku. To se dětem i podařilo. Odměnou za její nalezení byla informace o tom, kde se ukrývá poklad. To bylo radosti, když děti poklad našly. Večer jsme se pustili do výroby masek z papírových talířů a přípravy divadelního představení. Tato oblíbená činnost se stává na našich akcích již tradicí. Tentokrát se ale nejednalo o divadlo loutkové, ale pohádku hrály děti. Po pohádce se každý přesunul do hajan.
Ráno jsme se rozhodli pomoci naší přírodě. Jahodná je lyžařské středisko a po sezóně, která týden před naším příjezdem skončila, odhalil roztátý sníh v lese spoustu odpadků. Proto jsme si vzali velké pytle a co se dalo posbírali a odnesli do nejbližšího kontejneru. Děti byly nadšení pomocníci a my víme, že nebudou nikdy patřit k lidem, po kterých v přírodě zůstane jen spoušť. Vždy se snažíme do programu zapojit nejen české pohádky, básničky a písničky, ale chceme, aby si děti vážily jeden druhého, měly pěkné vztahy mezi sebou a poznaly přírodu a dokázaly se v ní orientovat a staraly se o ni, jak nejlépe mohou. Vždyť právě o tom je budoucnost.
Po obědě zazvonil zvonec a našeho víkendového pohádkového putování byl konec. Ale ne na dlouho, v létě se těšíme na letní tábor a po letních prázdninách bude další turnus. Už teď se těšíme.
Jitka Morvayová
foto archiv autorky
Nejnovější komentáře