Chcete zažít příjemný pocit, jako my, z Českého spolku ve Staré Ľubovni, když vás osloví neviditelný „dobrý duch místa“, na kterého nezapomenete do konce svého života?
Takový zážitek budete nosit v sobě po návštěvě malebné vesničky Fintice, které dominuje kostel Navštívení Panny Marie, kaštieľ – místo, kde historie ožívá a kde se „pásli koně na betoně“. Je to opravdu místo, kterému plným právem náleží přívlastek genius loci se vším všudy. Slovenský výraz kaštieľ má svůj ekvivalent v češtině ve slově zámeček.Vyjádřuje hodnotu tajemnost a poezie, které má ve svých zdech, střechách nebo tmavých sklepech. Tento renesanční dvouvěžový skvost s vysokou atikou a sgrafitovou výzdobou byl pravděpodobně postaven na základech starší stavby (kláštera) koncem 16. století rodinou Darholcz de Finta. I v současné době můžeme obdivovat v interiéru budovy bohaté zastoupení charakteristických renesančních architektonických prvků, jako sloup na schodišti, lunetové klenby, kamenné články a jiné. Od roku 1662 rozsáhlý majetek a kaštieľ náleží aristokratické rodině Petho de Gersey. V dalším století, konkrétně od roku 1720, majetek přechází do vlastnictví významného šlechtického rodu – Dessewffy, jehož členové zde žili až do roku 1924. Nejrozsáhlejší stavební rekonstrukci byl zámeček podroben v roce 1754 díky Samuelovi Dessewffymu, který v té době zastával funkci župana Šarišské župy. Rekonstrukcí a výstavbou nových objektů byl pověřen prešovský architekt Gašpar Urlespacher, který zrealizoval stavbu nového kostela propojeného s obytnou částí zámečku arkádovou chodbou nad tekoucím potokem, aby panstvo mohlo vstoupit na obřady suchou nohou.
Snad jsem ještě nebyla v žádném historickém objektu anebo místě, kde by nehořelo. Požárem bylo postiženo koncem 19. století i panské sídlo ve Finticich, načež byly prostory zrekonstruovány a přestavěny. V průběhu let se zde vystřídalo více vlastníků. Rodinu Dessewffyových v roce 1924 vystřídala ve vlastnictví rodina Sennyey, která ve Finticich pobývala až do roku 1944. V současné době je zámeček ve vlastnictví obce.
O příslušnících rodů, které žily ve fintickém zámečku, se traduje, že byli společenští, milovali umění všeho druhu, ale nejvíce tíhli k hudbě. Pod jejich střechou muzicírovali méně známí, ale i známější umělci. Údajně tam našlo uplatnění mnoho hudebníků i z českých zemí, kteří se věnovali potomstvu panstva jako učitelé hudby. V roce 1801 přijal pozvání rodiny Dessewffyových i Ludwig van Beethoven, který na Slovensko jezdil moc rád a našel si tady i velkou lásku, která ho inspirovala ke zkomponování Sonáty měsíčního svitu. Myslím, že prostředí Fintic je pro umělce dostatečně inspirativní, ale bohužel, sonátu Beethoven věnoval jedné z dcer rodiny Brunsviků z Dolní Krupé, která byla údajně spřízněná s fintickými aristokraty.
Přátelé, neváhejte, je čas, jak říká Jirka Zaťovič, na leštění podlah galerií, hradů, zámků a obdivování přírodních krás.
Přeji hezké léto!
Takový zážitek budete nosit v sobě po návštěvě malebné vesničky Fintice, které dominuje kostel Navštívení Panny Marie, kaštieľ – místo, kde historie ožívá a kde se „pásli koně na betoně“. Je to opravdu místo, kterému plným právem náleží přívlastek genius loci se vším všudy. Slovenský výraz kaštieľ má svůj ekvivalent v češtině ve slově zámeček.Vyjádřuje hodnotu tajemnost a poezie, které má ve svých zdech, střechách nebo tmavých sklepech. Tento renesanční dvouvěžový skvost s vysokou atikou a sgrafitovou výzdobou byl pravděpodobně postaven na základech starší stavby (kláštera) koncem 16. století rodinou Darholcz de Finta. I v současné době můžeme obdivovat v interiéru budovy bohaté zastoupení charakteristických renesančních architektonických prvků, jako sloup na schodišti, lunetové klenby, kamenné články a jiné. Od roku 1662 rozsáhlý majetek a kaštieľ náleží aristokratické rodině Petho de Gersey. V dalším století, konkrétně od roku 1720, majetek přechází do vlastnictví významného šlechtického rodu – Dessewffy, jehož členové zde žili až do roku 1924. Nejrozsáhlejší stavební rekonstrukci byl zámeček podroben v roce 1754 díky Samuelovi Dessewffymu, který v té době zastával funkci župana Šarišské župy. Rekonstrukcí a výstavbou nových objektů byl pověřen prešovský architekt Gašpar Urlespacher, který zrealizoval stavbu nového kostela propojeného s obytnou částí zámečku arkádovou chodbou nad tekoucím potokem, aby panstvo mohlo vstoupit na obřady suchou nohou.
Snad jsem ještě nebyla v žádném historickém objektu anebo místě, kde by nehořelo. Požárem bylo postiženo koncem 19. století i panské sídlo ve Finticich, načež byly prostory zrekonstruovány a přestavěny. V průběhu let se zde vystřídalo více vlastníků. Rodinu Dessewffyových v roce 1924 vystřídala ve vlastnictví rodina Sennyey, která ve Finticich pobývala až do roku 1944. V současné době je zámeček ve vlastnictví obce.
O příslušnících rodů, které žily ve fintickém zámečku, se traduje, že byli společenští, milovali umění všeho druhu, ale nejvíce tíhli k hudbě. Pod jejich střechou muzicírovali méně známí, ale i známější umělci. Údajně tam našlo uplatnění mnoho hudebníků i z českých zemí, kteří se věnovali potomstvu panstva jako učitelé hudby. V roce 1801 přijal pozvání rodiny Dessewffyových i Ludwig van Beethoven, který na Slovensko jezdil moc rád a našel si tady i velkou lásku, která ho inspirovala ke zkomponování Sonáty měsíčního svitu. Myslím, že prostředí Fintic je pro umělce dostatečně inspirativní, ale bohužel, sonátu Beethoven věnoval jedné z dcer rodiny Brunsviků z Dolní Krupé, která byla údajně spřízněná s fintickými aristokraty.
Přátelé, neváhejte, je čas, jak říká Jirka Zaťovič, na leštění podlah galerií, hradů, zámků a obdivování přírodních krás.
Přeji hezké léto!
Ivana Šipošová
P.S.: Pásla kone na betóne, film Milky Zimkové, který ve své době vzbudil ohromný rozruch, byl natáčen také ve Finticích.
Nejnovější komentáře