Tak se to nakonec povedlo a sešli jsme se s Karlem Čapkem humorně.
Koncem dubna se uskutečnilo v Knihovně Jána Bocatia na Hlavní ulici v Košicích další setkání milovníků dobré knihy a hudby pod názvem Už vím co číst a poslouchat. Tentokrát jsme se věnovali Karlu Čapkovi, a to humorně. Spisovatel Karel Čapek je známý především vážnými tématy, ale dovedl a dodnes dovede ve svých knížkách čtenáře také zaujmout, ba přímo rozesmát svými vtipnými postřehy a popisy. Mezi takové tituly patří i jeho Zahradníkův rok. Spisovatel zde konstatuje, že: „Člověk zahradník vznikl zajisté kulturou a nikoliv přírodním vývojem. Kdyby vznikl od přírody, vypadal by jinak; měl by nohy jako brouk, aby nemusel sedět na bobku, měl by křídla, jednak pro krásu a za druhé proto, aby se mohl vznášet nad svými rabátky“ (záhony). Čapkova zahrada určitě hýřila rozmanitými květinami, pěstování zeleniny se vzdal, protože, jak píše, musel potom schroustat velké množství ředkviček, protože je už nikdo nechtěl jíst, to samé bylo s kedlubnami či salátem, a tak konstatuje, že: „Kozel se sice může stát zahradníkem, ale těžko zahradník se stane kozlem, aby schroustal svou zahrádku.“ Josef Čapek knihu ilustroval vtipnými kresbami, například, jak to může dopadnout, když se proděraví hadice na zalévání.
Zájmy Karla Čapka byly skutečně široké. Už jako malý kluk sbíral známky. Oba bratři byli fascinováni etnickými skupinami lidí po světě, jejich tradicemi, folklórem i vzdáleným Orientem. Sbíral a studoval perské koberce, byl v tomto směru velkým znalcem. Čintamani a ptáci, povídka z knížky Povídky z druhé kapsy, je toho důkazem. Velkým Čapkovým koníčkem bylo i pěstování kaktusů, proto jsem zvolila ze jmenované knihy povídku Ukradený kaktus. Povídka není jen pro pobavení, ale i pro zamyšlení. Povídku brilantně přednesl Petr Vilhan.
Karel Čapek byl jako novinář velice populární svými vtipnými fejetony například o různých vynálezech. Posluchače pobavil fejeton o amerických kamnech a vysavači, který byl tehdy velkou novinkou. Fejetony byly vydány pod názvem Věci kolem nás. Z této knížky se posluchači také dozvěděli, kdy se co čte. Karel Čapek zde konstatuje, že Bible se nehodí na čtení do vlaku a že u zubaře nejsou ke čtení vyloženy básně, aby si jimi pacienti krátili čekání. A pokračuje: „V posteli se nečtou verše, nýbrž próza; verše čte člověk vsedě jen zlehka, tak jako když ptáček sedí na větvi.
Při bolení zubů má čtenář rád romantickou literaturu, jíž by opovrhl v době rýmy. V hodince smrti nemám ještě vyzkoušeno, které knize by dal člověk přednost; ale v kriminále a nebezpečí života, jak mne kdosi ujistil, nelze dobře strávit Dostojevského, ba ani Jiráska; prý v takovém případě dělá člověku nejlépe Hrabě Monte Christo, Tři mušketýři nebo takhle Červený a černý od Stendhala.“
Takových vtipných a mnohdy pravdivých postřehů je v knize mnoho. Karel Čapek také uvažuje o tom, kterak se čtou knihy – zda v posteli nebo v lenošce či křesle, než si čtenář najde tu správnou polohu ke čtení. A nakonec konstatuje, že je to úžasné, jak jsou někteří lidé zkrouceni, když čtou knihy.
V úvodu této knihy napsal Eduard Bass mimo jiné: „Mistrovství slova je nejvýznamnější formální známka Čapkovy působnosti. Miloval řeč, kterou pěstoval, chránil a šlechtil jako nejkrásnější bylinu své zahrádky. Dospěl k vrcholnému umění prosté a živé věty, nepatetické a nepokroucené, věty téměř občanské a všední a přitom výsostně básnické a nevšední, protože každé její slovíčko jako by neslo auru duchovního zasvěcení.“
V knížce V zajetí slov Čapek mimo jiné rozebírá různá rčení, či uvažuje, jak asi některá rčení vznikla. Například, že vyhodit si z kopýtka je asi rčení ševcovské, nebo proč říkáme „na svatého Dyndy“.
Naše povídání a čtení bylo doplněno obrazovou prezentací kreslených vtipných obrázků Josefa a Karla Čapkových a fotografiemi zhotovenými Karlem Čapkem. Obrazová prezentace byla doplněna vhodnými hudebními vstupy. Účinkovali: Helena Miškufová, Eva Balušíková, Petr Vilhan, moderovala Klára Kernerová, obrazovou a hudební prezentaci vyhotovila Ludmila Katová, dramaturgie a režie Eva Balušíková.
Na závěr dovolte ještě dodatek – pokud nemáte právě nejlepší náladu a padá na vás pesimizmus dnešních dní, sáhněte po některé ze jmenovaných knih, určitě se budete cítit lépe.

Eva Balušíková
foto Taras Kapráľ

P.S.: Vy jste ještě nečetli Zahradníkův rok? Teď máte jedinečnou příležitost získat knížku v elektronickém formátu, stačí kliknout na odkaz níže:

Databáze knih nabízí Zahradníkův rok ke stažení zdarma
Už vím, co číst a poslouchatS Karlem Čapkem humorně třetí edice