Dny české kultury jsme zahájili slavnostní bohoslužbou ke cti českého patrona, svatého Václava, v pátek 26. září 2014 v kapli svatého Michala Archanděla v Košicích.
Ani nepříznivé počasí neodradilo členy české komunity od účasti na této slavnosti.
Bohoslužbu celebroval důstojný pán kaplan Peter Jurášek, který přivítal přítomné poutníky. Hned v úvodu nás upozornil na vitráž v této nádherné gotické kapli, kde jsou znázorněni bratři Kosma a Damián, oba lékaři, jejichž svátek připadl právě na pátek. Pro křesťanskou víru v Pána Ježíše byli podobně jako svatý Václav umučeni.
V homilii nám pan kaplan přiblížil život našeho světce. Václav se narodil kolem roku 903 jako nejstarší syn českého knížete z rodu Přemyslovců Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. V křesťanském duchu byl vychováván na Tetíně u své babičky svaté Ludmily. V roce 924 se mladý Václav ujal vlády. Byl to velmi zbožný a moudrý kníže, pracovitý, podporoval chudobný lid, budoval školy a chrámy. Byl vzorem cností, jaké má mít panovník. Snažil se vykořenit pohanské zvyky, ze svého dvora vykázal dvořany vedoucí nevázaný život, nespravedlivé soudce i kruté velmože.
V dotčených srdcích rostla nenávist a začali snovat plán, jak se Václava zbavit. Ke spiklencům se přidal i bratr Boleslav. Pozval Václava do Boleslavi na svátek Kosmy a Damiána na oslavu posvěcení chrámu. Václav pozvání přijal, ač dobře věděl, že se na něj strojí úklady. Byl přítomen na slavnostní bohoslužbě i na hostině.
Brzy ráno 28. září Václav spěchal do chrámu na ranní mši, ve dveřích se setkal s Boleslavem, kterému děkoval za hostinu předcházejícího dne. Boleslav vytasil meč a ťal Václava do hlavy. Václav byl však silnější, vytrhl mu meč a povalil Boleslava na zem. Meč Boleslavovi vrátil na znak odpuštění jeho viny. Boleslavovi vojáci se na Václava vrhli a meči dokončili, co bratr začal.
Ukončili tak Václavův požehnaný život 28. září 929 ve dveřích chrámu svatého Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Matka Drahomíra pochovala Václava v tamějším chrámě. Bratrovrah Boleslav zaujal trůn po Václavovi. Svého zločinu hořce litoval, obrátil se na víru, snažil se pak v české zemi šířit křesťanství a to zvlášť po smrti svých dětí.
Svatý Václav je pro nás vzorem křesťanského panovníka, který měl ve svém životě Boha na prvém místě, byl příkladem služby, odvahy a pokoje. Zároveň by měl být vzorem pro naše vládní představitele, aby více dbali na zájmy státu než na své vlastní a aby prozářeni světlem Kristovým měli otevřené oči, ruce připravené pomoci a dovedli prokazovat lásku.
Za varhanního doprovodu pana Borovského jsme si svatováclavskými písněmi i závěrečným chorálem uctili tohoto našeho českého patrona a světce – svatého Václava.
Zdena Hloušková
Nejnovější komentáře