Posílat vánoční pohledy kdysi patřilo k vánočním tradicím. Kromě vymýšlení a shánění dárků, bezšťavnatých kubánských pomerančů s dřevitou příchutí, kokosových ořechů, kapra, cukroví a stromečku, patřilo k dobrému vychování i posílaní vánočních pohlednic s přáními. K tomuto předvánočnímu koloritu náleželo i důrazné upozorňování pošty, abychom neotáleli, protože může snadno dojít k tomu, že pošta pohledy nedokáže doručit včas, tedy před svátky.
A taky že jo! Snad každý z nás má v zásobě povídání o tom, jak jeho přání putovalo a putovalo a někdy přišlo i na MDŽ nebo ještě pozdější sváteční den. Nejdelší putování, určitě zaznamenané i v Ginessově knize rekordů má přece jenom trochu jiné parametry – nejdelší „domácí“ doručování trvalo poště 28 let, nejdelší pozdrav ze zámoří přišel po 48 letech, ale úplně nejdelší putování zažil dopis, odeslaný 29. listopadu 1919, který byl doručený v roce 2008. Naštěstí to bylo v Anglii a ne u nás.
Přesto se vánoční pohledy tisknou a posílají stále dál. Většinou na místo určení dorazí a zpoždění není až tak zoufalé. Co je nejdůležitější, pozdravy stále dovedou potěšit adresáty – a proto je vlastně stále odesíláme!
I kdybychom odpřisáhli, že vánoční pohlednice jsou tady odjakživa, není tomu tak. Historie tištěných vánočních pozdravů je poměrně nová. První vánoční pohlednici v Anglii a na světě vytvořil John Callcott Horsley na základě myšlenky Sira Henryho Cola (zakládající ředitel Victoria and Albert Museum). Byla na ní v černobílém provedení s pozdějším ručním kolorováním nakreslena hodující rodinka, která si připíjí na zdraví adresáta, kterému je určeno i přání „A Merry Christmas and a Happy New Year To You“. V nákladu 1000 kusů byla pohlednice dána do prodeje už 1. května 1843 (snad už tehdy měli s poštovními službami v Anglii neblahé zkušenosti?). V roce 2001 byla v aukci jedna z takových originálních pohlednic vydražena za neuvěřitelných 22 500 liber (na dnešní kurz je to přes 650 000 českých korun), čím se stala nejdražší vydraženu pohlednicí. Když k tomu připočtete, že byla omarkována první poštovní známkou (která je také britským vynálezem), jde o velmi zajímavou raritu – ale určitě bych ji dneska poštou neposílal…
Snad bez diskuse nejoblíbenějšími vánočními pohledy u nás jsou už desetiletí obrázky Josefa Lady. Určitě nechybějí v žádné domácnosti, stěží však někdo dosahuje rozsahu největšího českého sběratele Ladových pohlednic, jehož sbírka čítá 3000 pohlednic s motivy Josefa Lady. I když oficiálně začaly být Ladovy vánoční pohlednice tištěny v roce 1917, ve sbírce má i ty, které si ilegálně z ilustrací ke knížce vyrobili tiskaři už v roce 1910. Bohužel, letos v listopadu pan Alois Urbánek z Pasohlávek zemřel.
Přes různá období se vánoční pohledy protloukají jak se dá. Vypadá to tak, že v současnosti posílání vánočních pozdravů skomírá, i když nabídka je dnes mnohem pestřejší, než byla kdykoliv předtím. Určitě na tom má podíl i rozvoj technologií a lenost. Je jednodušší naťukat SMS zprávu nebo poslat vlastnoručně pořízenou fotografii s několika slovy přes chytrý telefon, než koupit pohled, napsat na něj přání a pak jej odnést na poštu. Kupodivu, v dnešní superkomunikační době máme největší problém s tým, že vlastně nevíme, na jaké adrese bydlí ti, kterým chceme přát. Když ale máte v adresáři pořádek, dejte si tu námahu, nakupte přání a rozešlete je svým příbuzným a známým. Neznám nikoho, koho by takového přání nedovedlo potěšit!
Posílání vánočních a velikonočních pohlednic v naší rodině patří stále k těmto svátkům. Naše starší rodinné příslušníky a známé, hlavně ty, kteří už nikoho blízkého nemají potěší, že na ně myslíme a máme je rádi.