Možná vás překvapil námět této přednášky z projektu Slovo domova, kterou jsme připravili na 14. března 2024. Jak jsme už avizovali v klubu v roku 2024 si budeme opakovat a rozšiřovat nejen naše vědomosti o významných osobnostech literárního světa Čech, ale i o historických meznících a zajímavých událostech v Čechách v minulosti ale i v současnosti.
Klára Kohoutová nám tentokrát přiblížila svou výpravu na kole podél hranice Německa a Polska. Naskytla se jí příležitost přesvědčit se, jaké stopy v prostoru nechává za sebou historie. Přes německo-polskou hranici se nejednou stěhovaly národy. A tyto časté výměny obyvatel a kiultur, které si sebou nesly nechaly stopy i v sousedních zemích.
O tom, jak společná historie ovlivnila životy Poláků a Čechů mluvila Miluše Babjáková. Připomněla působení svatého Vojtěcha, pražského biskupa od roku 982. Situace církve v té době byla více než zlá. Protože stále převládalo pohanské smýšlení, vydal se Vojtěch na misi s úmyslem napravit stav věcí dle představ katolické církve. Odchází z Čech do Polska, ale na pokyn papeže spěchá zpátky. Zakládá Břevnovský klášter v Praze, aby se pak znovu vydal na sever – na území dnešního Polska (tehdejšího pobaltského východního Pruska) šířit křesťanství. Setkává se s nepřátelským přijetím a v roce 997 je rituálně zavražděn.
Vláda Jagelonců v Čechách, získávání území u Baltského moře naším králem železným a zlatým Přemyslem Otakarem II., to je další společná historie. Dnešní ruské strategické území na pobřeží Baltu s městem Kaliningrad (za doby Pruska jménem Königsberg) je dalším zastavením. Toto město bylo založeno ve 13. století na pokyn českého krále a jmenovalo se Královec. Ve výčtu vzájemného vlivu sousedních zemí a jejich obyvatel bychom mohli pokračovat.
Pro účastníky setkání bylo dáno dost podnětů k debatě. Ta se i rozproudila. Jak je vidět na obrázku, s odchodem z klubu se nespěchalo.

Miluše Babjáková
foto Eva Reitznerová

Klubové akceZ Prahy k moři aneb historie na kole