Ženský sbor našel posluchače i v Rakousku

Na pozvání představitelů chorvatské menšiny žijící v sousedním Rakousku, v kraji Burgenland, koncertoval v dubnu letošního roku Ženský sbor Českého spolku v Košicích ve dvou obcích tohoto kraje – Rustu a Trausdorfu a také v podhorských lázních Bad Schonau, které už vlastně patří do Dolního Rakouska. Koncert v kulturním sále místní fary patřil k těm nejlepším, jaké sbor za léta svého účinkování zažil.
Mezi posluchači bylo i několik českých krajanů, někteří z nich přicestovali i ze vzdálenejších lokalit. Ale nejen oni si zpívali některé známé české písničky s námi. Velký potlesk sklidily zejména moravské lidové písně, také skladby Jaroslava Ježka i romantické písně Schumannovy a Schubertovy. Závěrečnou Beethovenovu Ódu na radost, provedenou jako několik jiných skladeb v německém originálu, zpíval s námi celý sál. Své úlohy za klavírem se skvěle zhostil člen Českého spolku v Košicích, Dr. Vlastimil Tichý, který velmi ochotně zastoupil náhle onemocnělou klavíristku sboru Janku Takáčovou.
V obou dalších obcích účinkoval sbor i jeho trio v průběhu bohoslužeb v místním římskokatolickém kostele. Zazněly skladby Mozartovy, Bachovy i Adama Michny z Otradovic a další. I tato vystoupení byla posluchači přijata příznivě. Příjemná atmosféra všech vystoupení byla ještě umocněna velmi milým přijetím našich hostitelů, se kterými Český spolek na Slovensku udržuje kontakt již několik let prostřednictvím organizace FUEN, sdružující evropské národnostní menšiny. ČSnS je členem této organizace.
Naši hostitelé nám ukázali také mnoho z nejvýznamnějších památek Vídně, která byla právě v tom čase nádherně jarně rozkvetlá a zanechala v nás nezapomenutelný dojem. Navštívili jsme také hlavní město kraje Burgenlad, dvanáctitisícový Eisenstadt, známý zejména jako místo působení skladatele Josefa Haydna, kostel v němž Haydn hrával i jeho muzeum a několik jiných zajímavostí. Navíc jsme s sebou přivezli i krásné počasí, takže příjemný byl i pobyt u Neusiedelského jezera, kde jsme v obci Rust byli ubytováni. Na rozhovory s chorvatskými přáteli většinou nebylo třeba tlumočníka, ti jazykově zdatnější vypomohli občas němčinou a nejdůležitější řečí byla i tak hudba. Těšíme se, že některý z chorvatských souborů nás na oplátku někdy navštíví v Košicích.