Po zrušení generálního konzulátu v roce 2005 se sídlem v Košicích, kulturní zastoupení České republiky na Východní Slovensku převzalo České centrum. Šíření české kultury bylo skutečně v dobrých rukou a plnilo své poslání v celém regionu. Česká komunita i milovníci české kultury byli nadmíru spokojeni s bohatostí a kvalitou připravovaných programu.Do Českého centra krajané chodili rádi.
Pro českou komunitu samotné sídlo znamenalo něco víc. Měli jsme pocit hrdosti, že máme svůj kulturní stánek, dekorovaný českou vlajkou = naší vlajkou. Přicházeli jsme na jednotlivé akce s radostí, jako domů. Na zahradním koncertu, v krásném prostředí plném kvetoucích růží, jsme se zaposlouchali do tónů nám tak drahé (blízké) hudby a zpěvu. Občas se k nám přidal i ptáček – zpěváček. V zahradě jsme si v klidu poseděli, popovídali, zavzpomínali, zazpívali, zatancovali.
A bylo nám dobře. Vyslechli jsme si mnoho zajímavých literárních pořadů, zhlédli filmy i dokumentační materiály, výstavy různých žánrů a oblastí, další literárně hudební programy, besedy. Pokaždé jsme odcházeli spokojení, obohacení o nové poznatky a zážitky.
Pro tyto skutečnosti předsednictvo Českého spolku v Košicích pod vedením předsedkyně MUDr. Dagmar Takácsové věnovalo mnoho úsilí a energie za zachování této instituce. Vše bylo marné, nebyli jsme vyslyšeni.
České centrum na závěr své činnosti a tedy na rozloučenou se svými krajany, příznivci a  přáteli, připravilo charitativní výstavu fotografií fotografa Angelo Purgerta, dokumentující život na významných místech i zákoutích Prahy v období první republiky.
Vzpomínky na toto období umocňovaly i dobové kostýmy některých účastníků vernisáže a nechyběl ani charleston. Atmosféra byla báječná. V představách jsme toliko na chviličku zabloudili na promenádu a obdivovali eleganci vznešených dam a pánů.
Pěkné rozloučení. Děkujeme za všechny Čechy, Moravany a Slezany. Uchováme Vás ve vzpomínkách.
…bylo to krásné a nebylo toho málo…

B. Sedlatá, V. O. Sedlatý

Ze života spolkuLoučíme se s Českým centrem