Ve dnech 8. a 9. 10. 2011 uspořádal Český spolek na Slovensku (dále jen ČSnS) seminář o životě národnostních menšin v Evropské unii. Tento seminář se konal v Bobrovci u Liptovského Mikuláše. Na tento projekt přispěl finanční podporou Úřad vlády Slovenské republiky z programu Kultura národnostních menšin a etnických skupin a finanční podporou Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
Seminář pořádal ČSnS již čtvrtý rok. V minulých letech jsme pozvali zástupce Slováků žijících v Maďarsku, Chorvátů žijících v Rakousku, Němců ze Slovenska, Rusínů ze Slovenska, Bulharů ze Slovenska. Pro letošní rok jsme pozvali zástupce Poláků žijících na Slovensku, ale také Slováky žijící v Čechách. Zvláště nás zajímalo postavení této menšiny v nám blízké zemi, jejich postavení v majoritní společnosti, vztah českých vládních orgánů k této menšině a všechny ostatní záležitosti dotýkající se této menšiny.
Vzácným hostem na zasedání byl tajemník Velvyslanectví České republiky Mgr. Tomáš Jadlovský. Samozřejmě vzácnými hosty byli také zástupci občanského sdružení Obce Slovákov v Českej republike – předseda Obce Slovákov v ČR doc. PhDr Jaromír Slušný, CSc., předsedkyně regionální organizace Karviná Mgr. Vilma Krňávková a místopředsedkyně regionální organizace Kopřivnice p. Anna Janíková. Dále vítaná byla předsedkyně Klubu Polski v Košicích p. Urszula Szabados a semináře se samozřejmě zúčastnili předsedové nebo zástupci Českých spolků v regionech Slovenska a ústředí- ČSnS. Byli pozvání i zástupci spolků, jež zatím nespadají pod ČSnS – nově vzniklý ČS ve Staré Ľubovní a ČS Liptovský Mikuláš.Přítomné přivítal předseda ČSnS Ing. Pavel Doležal a hostům podal informaci o organizování Čechů na Slovensku a o činnosti Českého spolku. Hlavními zástupci české menšiny na Slovensku je Český spolek na Slovensku jako ústřední orgán a regionální ČS Bratislava, Trnava, Trenčín, Žilina, Martin, Zvolen, Košice. Ještě nedořešené je postavení ČS Liptovský Hrádek a Poprad, kde zemřeli předsedové. Všechny České spolky jsou samostatnými právnickými osobami, o peněžní dotace žádají Úřad vlády SR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Na významnější projekty příležitostně žádají finance i od Vyšších územních celků nebo Městských úřadů. Finančním zdrojem k jejich činnosti jsou tyto peněžní dotace a členské členů. O činnosti jednotlivých ČS hosté si vyslechli z úst jednotlivých zástupců.
Klub Polski
Tento Klub vznikl na Slovensku v roku 1994. Tak jako česká komunita je roztroušená v různých oblastech Slovenska tak i polská komunita. Organizovaných Poláků je v Klubu Polski asi 1000. Klub Polski sdružuje Poláky, ale i příznivce této menšiny Po l. kongresu Poláků v roku 1994 vznikly Kluby v Bratislavě, Martině, Košicích, Nitře, Trenčíně, Dubnici nad Váhem, Žilině.
V současnosti pracují Kluby v Bratislavě, Košicích, Dubnici, Nitře, Trenčíně a Polonius v Žilině a v Martině. Hlavním posláním této menšiny je propagace polské kultury. Z nejznámějších akcí jsou Dny polské kultury v Košicích, Dubnické dny přátelství, Koncertní dny v Nitře a v Bratislavě, v Trenčíně akce Přátelství bez hranic.
Přiblížit polskou kulturu svým potomkům, ale i ostatním se snaží prostřednictvím workshopů a vzdělávacích aktivit. V rozhlase jsou vysílané relace i pro tuto národnostní menšinu. V Košicích se tato menšina každý rok prezentuje na Večeru národnostních menšin.
Co se týká školství, zájem je stále menší. Polské školy v Bratislavě a v Nitře byly financované z Polska.
Menšina vydává měsíčník Monitor Poloniny. Problémy mají, jako i ostatní menšiny na Slovensku, s poskytováním dotací – k získání dotace je potřebné mnoho potvrzení, žádosti včetně složitého struktuovaného rozpočtu, který je těžko dodržet, jelikož se dává s velkým předstihem. Rovněž samotná finanční dotace po schválení přichází pozdě (červenec). Ale to jsou opravdu bolestivé problémy každé menšiny na Slovensku.
Klub Polski v Košicích na Semináři zastupovala jeho předsedkyně Urszula Szabados, která je i spolupracovnicí Košického rozhlasu a televize. Informace o aktivitách polské komunity najdete na webu www.polonia.sk.
Obec Slovákov v Českej republike
Obec Slováků v České republice byla zaregistrovaná 29. 12. 1992. Členy tohoto občanského sdružení jsou občané slovenské národnosti a jejich sympatizanti. Obec Slováků zastřešuje tyto regionální Obce Slovákov (ROS): Praha, Karviná, Kroměříž, Kladno, Tábor, Plzeň, Karlovy Vary, Sokolov, Třinec. Stříbro, Teplice a Kopřivnice.Obec Slováků podle posledních údajů má v ČR 1 700 členů.
Předseda vrcholové organizace Obce Slováku je doc. PhDr Jaromír Slušný, CSc. Obec Slovákov má zastoupení v mezinárodním Světovém sdružení Slováků v zahraničí. Počet akcí v roce je za celou Obec kolem 100.
Obec Slováků vydávala časopis Korene. Je to vlastně první slovenský časopis vydávaný v Čechách. Vychází už 19 let. Opisuje život slovenské menšiny v Čechách, významné slovenské osobnosti žijící v Čechách, ale i na Slovensku, různé události na Slovensku, seznamuje s různými zajímavostmi kulturními, politickými, přírodními na Slovensku. Časopis má velkou oblibu. Vloni však došlo k situaci, kdy pražská ROS strhla na sebe dotaci MK ČR na vydávání časopisu a na základě toho začala vydávat vlastní časopis, takže od té doby jsou Korene vydávány pouze v internetové podobě.
Mezi nejvýznamnější akce OS v ČR patří každoroční mezinárodní folklorní festival Jánošíkův dukát, který se koná v srpnu v Rožňově pod Radhoštěm, udělování ceny Mateja Hrebendu. Cena je udělována každý rok – jednomu Slovákovi a jednomu Čechovi za posílení přátelských vztahů mezi Čechy a Slováky. Pravidelně se konají besedy na Slovenském institutu v Praze, ale rovněž další besedy a semináře, např. veřejné slyšení ke sčítání lidu v ČR, které se uskutečnilo na půdě Senátu ČR. Hlavním nositelem menšinové činnosti jsou regionální organizace, které konají kulturní, zájezdové, turistické, různé přednášky. Předmět činnosti této menšiny v Čechách je obdobný jako na Slovensku české menšiny.
Jako problém uvedl předseda velkou administrativní náročnost potřebnou k získání finančních prostředků. Finančně jsou podporování ze Slovenska z vládního Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí a to na činnost v oblasti vzdělávání, vědy, kultury, informací a medií. Od orgánů ČR granty za poslední období Obec Slováků nedostala.
Dalším problémem je asimilace Slováků, rostoucí věk členů a určitá vnitřní roztříštěnost mezi národnostími sdruženími Slováků v Čechách (hlavně v Praze).
Předseda reg. organizace z Karviné Mgr. Krňávková referovala o aktivitách v tomto regionu. Pracují od rok 1994. Mají 165 členů. V Karviné byla jediná slovenská škola v ČR, avšak pro nezájem v roku 1999 zanikla. Každý měsíc pořádají nějakou akci, popularitě se těší Slovenský ples. Jsou finančně podporováni i dotací od města a kraje. Snaží se pracovat i s dětmi a to v rámci Odpoledne poezie, kde se účastní děti i jiných národnostních menšin.
Za regionální Obec Slováků vystoupila její místopředsedkyně paní Janíková. Tato organizace vznikla v roku 2005 a má 60 členů. Mimo řady společenských akcí, organizuje také např. zájezd na folklorní festival Jánošíkův dukát v Rožňově pod Radhoštěm. O svých aktivitách referují na vlastní webstránce.
Zástupci Obce Slovákov vyjádřili své přání, že by velmi přivítali spolupráci mezi Obci Slovákov a Českým spolkem na Slovensku. Hlavně by byly ideální podmínky na spolupráci příhraničních regionů Čech a Slovenska.
V závěru jednání se účastníci shodli na tom, že při své práci na prvním místě mají menšiny pěstování sounáležitosti se svým národem a jazykem, kulturou, tradicemi a především láskou v srdci. Jelikož jsme však zároveň příslušníky určitého státu musíme pěstovat i vzájemnost naší menšiny s majoritní společností toho státu.
Seminář dal účastníkům nové podněty k činnosti, možnosti vzájemné spolupráce.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře