Dny české kultury 2022 – Česká hudba v muzeu

Zveme vás na procházku světem slovenské lidové písně v podání předních českých interpretů.

ROMAN JANÁL

Po absolvování Plzeňské konzervatoře v oboru hry na housle byl přijat v roce 1985 do pěveckého oddělení Hudební akademie v Sofii, do třídy profesora Čavdara Chadžieva, kde získal magisterský titul. Po ukončení studií přijal své první angažmá v Banské Bystrici, odkud po půlročním působení přešel do Komorní opery (pozdější Opery Mozart) v Praze. V roce 1995 byl po úspěšném debutu ve Státní opeře Praha angažován jako sólista. Následoval další úspěšný debut, tentokrát v Národním divadle, kde si rolí Figara v Lazebníku sevillském zajistil místo sólisty. Od roku 1997 se Národní divadlo stalo jeho domovskou scénou a do dnešní doby zde nastudoval desítky rolí domácího i světového repertoáru. Doménou tohoto pěvce není jen operní svět, ale i komorní písňová tvorba. V roce 1993 a 1994 absolvoval interpretační kurzy u světoznámého pěvce Petra Schreiera v Piešťanech. Především písně německých romantických autorů jako F. Schubert, R. Schumann, J. Brahms, H. Wolf a „Biblické písně“ Antonína Dvořáka se staly jeho srdeční záležitostí. Roman Janál s úspěchem vystupuje na domácích i zahraničních festivalech: Pražské jaro, Pražský podzim, Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Janáčkův máj, Hudební festival Znojmo, Svatováclavský hudební festival, Festival Pontes, Česko-saský festival, Bratislavské hudební slavnosti, Dny Bohuslava Martinů v Londýně s Jiřím Bělohlávkem a orchestrem BBC, Europalia Brusel, Festival Bohuslava Martinů v Amsterdamu a Utrechtu za vedení Ch. Hogwooda. Jeho další posun v operním repertoáru rozvinula spolupráce s předními světovými operními dirigenty jako Caspar Richter, John Fiore, Hilllary Griffiths, Jan Latham Koenig a Christopher Hogwood. Vydal mnoho CD u nahrávacích firem: Deutsche Grammophon, Naxos, Orfeo, Multisonic, Radioservis, Supraphon, ArcoDiva. Roman Janál je držitelem prestižní Ceny Thálie za rok 1999, za roli Polluxe v inscenaci Rameauvy opery „Castor a Pollux“ v Národním divadle a v roce 2019 obdržel v širší nominaci mimořádnou cenu Thálie za interpretační výkon titulní role v opeře Miloše Štědroně „Don Hrabal“.

KAREL KOŠÁREK

vystudoval konzervatoř v Kroměříži a Akademii múzických umění v Praze. Svá studia zakončil v USA (SMU Dallas), kde získal diplom Artist Certificate a titul Master in Music. Karel Košárek obdržel ceny na mnoha mezinárodních soutěžích, je laureátem soutěže Walter Naumburg v New Yorku (1997). Recitály v uplynulých sezónách v New Yorku, Dallasu, Palm Beach, Calgary, Tel Avivu, Petrohradu a Bangkoku, stejně jako koncertní vystoupení v Evropě a Japonsku dokumentují jeho mezinárodní umělecké aktivity. Vystupoval rovněž na mezinárodních hudebních festivalech a spolupracoval s předními orchestry, mezi které patří Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr FOK, Nagoya Philharmonic Orchestra, St. Petersburg Chamber Orchestra, Sinfonietta Cracovia, Klaipeda Chamber Orchestra.
Košárkovy nahrávky vydaly společnosti Supraphon, Hyperion, Etcetera, Naxos, Navona records a Radioservis. Ve spolupráci s houslistou Bohuslavem Matouškem a Českou filharmonií řízenou Christopherem Hogwoodem nahrál CD s koncertantními skladbami Bohuslava Martinů (vydal Hyperion). Jeho nejnovějšími nahrávkami jsou sólový recitál z klavírních skladeb B. Martinů pro Supraphon, (CD obsahuje několik skladeb nahraných ve světové premiéře,) a Koncerty pro klavír a orchestr F. X. Duška s Pražským komorním orchestrem (Etcetera records). V srpnu 2017 vydal Supraphon CD s komorní hudbou pro klavír a smyčce Petra Ebena, které Košárek nahrál s kvartetem B. Martinů.
Spolupracuje také se zpěvačkou a herečkou Soňou Červenou, se kterou vystoupil na festivalu Janáčkův máj, s Filharmonií Hradec Králové nebo na festivalu Zlatá Praha.

Autory hudby jsou Bohusav Martinů a Mikuláš Schneider Trnavský

Bohuslav Martinů (1890 – 1959) je autorem nesmírně rozsáhlého díla, které obsahuje takřka všechny druhy a žánry, od sólových a komorních skladeb po rozsáhlá díla symfonická, vokálně-instrumentální a operní (mj. i rozhlasová a televizní opera).
Sbírka Slovenské písně, H 126 s podtitulem 30 písní ve dvou řadách vznikla v roce 1920.

Mikuláš Schneider-Trnavský (1881 – 1956) patří ke generačním vrstevníkům Bély Bartóka, Zoltána Kodályho, ale i Bohuslava Martinů a Vítězslava Nováka. Vztah k lidové tvorbě a žánrů písně (včetně duchovní písně) byl pro něj konstantou jeho skladatelské dráhy.
Pět sešitů nazvaných Zbierka slovenských národných piesní napsal Mikuláš Schneider Trnavský skoro ve stejnou dobu jako Bohuslav Martinů své Slovenské písně, v roce 1922.