Vladimír Birgus byl už na začátku 80. let jedním z prvních českých fotografů, kteří se snažili promyšleně využívat emotivních a psychologických účinků barev v subjektivně pojatých dokumentárních snímcích, jež vznikaly paralelně s jeho černobílou tvorbou. Zpočátku akcentoval silné kontrasty několika sytých barev. Jeho novější fotografie však mnohdy bývají téměř monochromatické a mnohdy v nich převládá jenom jedna dominantní barva, jak je tomu v bratislavské expozici s dominující červenou a modrou barvou.