Dvacátý, tedy jubilejní ročník Dní české kultury skončil. Český spolek v Košicích do jednoho ze svých stěžejních programů vstupoval s nadějí, že kulturní veřejnosti v Košicích a na východním Slovensku budeme moci ukázat aspoň něco málo z toho, co je v současné české kultuře dobré a kvalitní. Festival splnil naše očekávání a ohlasy početného publika jsou příznivé.
První z programů, fotografická výstava Češi Portrait Gallery autora Pavla Brunclíka začala minipřehlídku, dokazující vysokou úroveň české fotografie, která pokračovala velkým souborem Brána naděje dnes již téměř legendárního Jindřicha Štreita, za osobní účasti autora na prešovské vernisáži. Na té se sešlo i několik jeho žáků a živá beseda autora v jejich kruhu stála za to, zajímavostí jistě je, že kurátorkou košické výstavy byla jedna z jeho studentek, Lena Jakubčáková. Štreitova košická výstava byla navíc ve velmi střízlivém prostoru s čistými, strohými liniemi v novém Kulturparku a to ještě umocnilo hluboký dojem z vystavených fotografií. Třetí z fotografických výstav, Magický svět Bohumila Hrabala, fotografa Ladislava Michálka, citlivě zachytávající spisovatele, jeho přátele i starou atmosféru pražské Libně zapadla do nostalgie letošního neobvykle krásného a teplého podzimu i do nového výstavního prostoru foyer Veřejné knihovny Jána Bocatia na Hviezdoslavově ulici. Úspěch měla samozřejmě také ve Staré Ľubovni i v Michalovcích.
Čtvrtou fotografickou výstavou byla Pražská domovní znamení, vystavená v Trebišově a zajímavá velmi precizním detailním zachycením ojedinělého fenomenu v architektuře staré Prahy. Zvláštní také i tím, že jejím autorem je budapešťský fotograf Ottó Zachár, předseda tamního Přátelského kruhu Bohemia, který propaguje českou kulturu v Maďarsku.
Zcela ojedinelým kulturním počinem byla evropská premiéra výstavy Jan Hus roku 1415 a 600 let poté, z autorské dílny Husitského muzea v Táboře a s její vernisáží spojený přednáškový večer s názvem Jan Hus – mýty a fakta.
V žádném dosavadním ročníku festivalu nechyběla česká hudba a její čeští interpreti. Tak i letos posluchače v Košicích, Staré Ľubovni, Kežmarku a Trebišově nadchl výkon Kvarteta Martinů nebo recital violončelisty Jiřího Bárty s klavíristkou Terezií Fialovou. Návštěvníci koncertu současné nejlepší české houslistky Gabriely Demeterové za doprovodu Státní filharmonie Košice, pod taktovkou českého dirigenta Tomáše Braunera, jak sami říkali, poslouchali houslový koncert A Dur Antonína Dvořáka chvílemi i bez dechu.
Z jiného konce bylo skvělé podání autentického moravského fokloru v programu koncertu Horňácké muziky. Moravské téma dokumentárního filmu Břetislava Rychlíka Amerikáni vytvořilo k zmíněnému koncertu velice přiléhavý úvod. Film, promítnutý za osobní účastu autora, byl zajímavou sondou do života několika generací moravských vystěhovalců do Ameriky a jejich vazeb ke svým kořenům.
Pokračování literárního cyklu pro dospělé – Už vím, co budu číst uzavřelo několikaletý maraton prezentace českých spisovatelů. Ani na dětské čtenáře jsme nezapomněli. V pěti knihovnách pro děti a mládež bylo pro ně opět připraveno Listování, tedy scénické čtení, tentokrát českého překladu knihy Luise Sepúlvedy o Rackovi a kočce, která jej naučila létat.
Návštěvnost všech dvaceti čtyř programu svědčila o stále trvajícím zájmu o dobrou českou kulturu, a jsme tomu rádi. Je to ale také velký závazek pro příští léta. Naše poděkování všem, kdo pomohli s realizací.
Dagmar Takácsová, předsedkyně Českého spolku v Košicích a odborný garant projektu
Nejnovější komentáře