České vánoční zpívání

Předvánoční program slova a hudby České Vánoce byl jeden z prvních programů, pořádaných naším menšinovým sdružením brzy po jeho založení a rychle se z něho stala tradice. Není divu, koledy a povídání o vánočních tradicích nás vždycky nejvíc přibližuje k našemu dětství a českému nebo moravskému domovu. S léty počet návštěvníků rostl, sál Kulturního centra Južan pro ně už nestačil, asi dvakrát jsme ho nahradili o něco většími prostory Společenského pavilonu a potom jsme už definitivně zakotvili v koncertním sálu Státní filharmonie Košice v Domě umění, s jeho perfektní akustikou a kultivovaným prostředím, ve kterém je hudba opravdu doma.
Žádný z našich kulturních programů, a ty už lze počítat na stovky, nemá tak zvláštní, dojímavou, srdečnou a přátelskou atmosféru. Kolik veršů českých básníků, kolik české vánoční prózy, kolik české vánoční i jiné slavnostní hudby na těch tak oblíbených setkáních už zaznělo. Byli jsme to my, kdo uvedl na košickou a myslím i slovenskou hudební scénu české vánoční pastorely Jiřího Ignáce Linky i Jakuba Jana Ryby, písně barokního mistra české hudby Adama Michny z Otradovic, obě vánoční mše Eduarda Marhuly i zpěvnou Vánoční mši ve starém slohu současníka Víta Trumpeše, celek českých koled Karla Steckera a mnoho jiných známých českých vánočních hudebních děl. Našimi stálými spolupracovníky se stali sólistky a sólisté Opery Státního divadla v Košicích i komorní orchestry, zejména Musica Iuvenalis.
Dvacátý šestý ročník Českých Vánoc 2019 nijak nezaostal za předcházejícími ročníky. Samozřejmě je velmi těžké tak dlouhou dobu zachovat ráz programu, ve kterém musí znít téměř výhradně české umělecké slovo a česká hudba musí být výrazně zastoupena. Navzdory tomu se snažíme příliš se neopakovat a každý rok přinést hodně nového, ale vždyť i Rybova slavná Česká mše vánoční se v Čechách, a nejen tam, hraje každým rokem a ještě se nikomu neomrzela. Snad si posluchači vyslechli i druhé provedení Trumpešovy mše, dvě skladby Michny z Otradovic i závěrečnou Narodil se Kristus Pán se stejným uspokojením, ostatní vše bylo nové. Například uvedení Benedictus z Rybovy České mše půlnoční, které jako kvartet pro sólové hlasy Michaely Várady, Myroslavy Havryljuk, Maxima Kutsenka a Mariána Lukáče znělo skutečně kouzelně, bylo zcela určitě slovenskou premiérou.
K celkovému dojmu z Českých Vánoc jistě patřilo také tradiční společenské setkání po skončení koncertu a využitá příležitost k příjemnému rozhovoru s přáteli u dobré kávy a zákusku. I když foyer bylo plné (přijel například celý autobus členů Českého spolku ze Staré Ľubovně), místo se našlo pro všech téměř pět set posluchačů i účinkujících a tóny české hudby i české slovo jim jistě zněly v duši i po skončení koncertu. A ti, kdo si budou chtít koncert připomenout i po delším čase, mohou si ve Spolku zakoupit zdařilé DVD, možná i jako vhodný dárek pro své přátele nebo rodinu v České republice.
Věřte – nevěřte, už teď se připravuje program Českých Vánoc 2020 i s jedním velkým překvapením, které vám neprozradíme, protože pak by to už nebylo překvapení.
Stejně vydařený večer, s identickým programem jako České Vánoce v Košicích byl i předvánoční koncert v evangelickém kostele v Michalovcích. Přišli nejen krajané, ale i spousta jiných návštěvníků a myslím, že byli také spokojeni. Svědčil o tom jejich velký potlesk v závěru i slova uznání. Přejme všem, kdo připravují tak náročný program pro vás všechny – Ženskému sboru Českého spolku, sólistům, dirigentům, muzikantům, recitátorům, moderátorům, organizátorům a všem dalším pevné zdraví, vytrvalost a mnoho dobrých nápadů i do budoucna.

Dagmar Takácsová