Místní klub Michalovce Českého spolku v Košicích uspořádal 13. února akci, kterou si připomněl české a moravské lidové tradice a zvyky.
Tentokrát jsme se na Českém masopustě věnovali historii masopustních mečových tanců z Uherskobrodska, které patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravskoslovenském pomezí.
Tradice masopustních mečových tanců se v Česku dodnes udržela už jen v obcích Bystřice pod Lopeníkem, Strání a Komňa. Masopustní mečové tance patří na Uherskobrodsku k nejstarší vrstvě taneční kultury.
Vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti.
Společným prvkem mečových tanců je ve všech lokalitách kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podoba tanečních figur. Svůj typický vzhled mají kroje, šavle i další artefakty.
Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu.
V Bystřici pod Lopeníkem je zase fašankový průvod záležitostí bobkovníků. Jak přibližuje na webu obce spolek Bobkovníci, jde o družinu dvanácti chlapců, která o masopustu obchází vesnici dům od domu, tančí a zpívá fašankové písničky za doprovodu harmoniky. Deset chlapců tančí tanec nazvaný Pod šable, jeden je harmonikář a jeden košař – ten vybírá od obyvatel peníze nebo potraviny, vejce, slaninu, koblihy, podle toho, čím je obyvatelé obdarují. Tanečníci – bobkovníci, mají vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena.
Počátek této tradice je datován do období 17. století, kdy byly na okolních kopcích rozestavěny hlídky domobrany, protože vesnicí vedla starodávná obchodní cesta do Uher a byla příčinou častých nájezdů vojsk Turků, Tatarů, Kumánů a Uhrů. Jejich velitelem byl nějaký Bobek a družina byla podle něho pojmenována. Při svých akcích byli velmi úspěšní, jejich zbraní byla šavle.
Mečové tance jsou na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje, připojí se ke Slováckému verbuňku, Jízdě králů na Slovácku, Valašskému odzemku a Tradičním hodům s právem na Uherskohradišťsku, které už figurují na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Analogii mečových tanců z Uherskobrodska nalézt například v jižních Čechách na Krumlovsku, Rožmbersku, Kaplicku, Doudlebsku a v okolí Trhových Svin. Zde je to známá růžičková koleda. Přesahují také do oblasti Západního Slovenska, známé a stále živé jsou na chorvatských ostrovech Korčula
a Lastovo, v Itálii v městě Bagnasco a doloženy jsou také v Belgii, Francii či Anglii.
Členové Českého spolku přišli v maskách a zábava jak se patří začala. Humor na našich akcích nesmí chybět. V poslední masopustní den výjimečně neplatí žádné předpisy
a pravidla. Nechyběl bohatý program sestavený z masopustních písní, básniček a lidových říkadel. Už tradičně jsme připravili soutěž v pečení koblih a soutěž o nejlepší masku. Každý z účastníků dostal bulletin o historii masopustu v Čechách a na Moravě.
Společná setkání jsou vždy pro naše členy přínosem, protože i takovou formou se vracíme ke svým kořenům a ve vzpomínkách na naši domovinu. Veselé fotografie svědčí o tom, že se nám i letošní Masopust vydařil! Český masopust v Michalovcích 2024 byl realizován s finanční podporou Fondu na podporu kultury národnostních menšin SR.

Mgr. Vlasta Vojníková
předsedkyně MK ČS Michalovce
foto archiv MK ČS Michalovce

Jak bylo na našem masopustu? Podívejte se do alba!
Místní klub MichalovceČeský masopust v Michalovcích 2024