Návštěva Olšanských hřbitovů

Každý z nás Čechů zná ten pocit, když přijedeme „domů“ – jsme vlastně šťastní. Jeden domov máme na Slovensku, kde žijeme my a naši potomci a druhý tam za hranicí, kde jsme se narodili, prožili mládí a jsou tam pochovaní naši rodiče a prarodiče.
A většinou první návštěva „doma“ je právě tam na tom pietním místě, u hrobu svých rodičů. Tak to bylo i v to krásné nedělní dubnové dopoledne, kdy jsem se svým manželem navštívila své rodiště – Prahu. A protože od strašnického krematoria v Praze není daleko na Olšany, řekli jsme si, že najdeme hrob našeho oblíbeného herce Jana Wericha.
Jelikož byla neděle, kancelář zavřena, hned za hlavním vchodem jsme se zeptali starší paní, kde má Werich hrob. A měli jsme štěstí. Ochotně se nabídla, že nás tam doprovodí. Ale co navíc! Ukázala nám hrob dalšího oblíbence Čechů i Slováků – Vladimíra Menšíka. Ten se nachází nedaleko hlavního vchodu a dá se nalézt podle otvoru na desce. Takže první zastavení bylo tam. Ještě na pomníčku byly velikonoční vajíčka a čerstvě nasazené jarní květy.
Hrob známých herců Jana Wericha a Jiřího Voskovce leží na opačné straně u zadního vchodu směrem na Žižkov. Je to vlastně otevřená kniha. Na jedné životní straně s nápisem Werich, na druhé straně Voskovec. A zde vidíte jejich hrob.
Měla jsem u těchto hrobů zvláštní pocit. Jaký je život a veškerá světská sláva pomíjející, jaký je pomíjející zájem o hroby slavných. Taktéž pocit ten, že „velcí“ lidé jsou skromní. Nepřejí si velikášské památníky nad svými ostatky. Vlastně u těchto našich oblíbených herců to platí doslova. Jak je poznáme skromnými a lidskými v životě, takové jsou jejich hroby. Mezi hroby ostatních pochovaných se na Olšanech doslova ztratí.
Měla jsem ale i dobrý pocit. Z toho, že tyto umělce máme stále před sebou v jejich filmových rolích. Takto na ně nezapomínáme a ve svém vnitru před nimi smekáme.
A na závěr jeden citát Jana Wericha platící zvláště pro nás starší: „Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si jej člověk zachová v srdci, nezachová si jej v kolenou.“