Slovo domova v přírodě

Asi to byl dobrý nápad. Pandemie nás stále ohrožuje, postupem času si zvykáme, ale ta hrozba se ještě kolem nás kroutí. Zvlášť v uzavřených prostorech se necítíme spokojeně. Proto mě napadlo využít k uspořádání dalšího dílu přednášek z cyklu Slovo domova dostupnou přírodu kolem Košic, s vyhovujícím venkovním krytým prostorem a možností občerstvení. Sešli jsme se v Bistru na Horním Bankově. Na rekreačním místě Košičanů nám byla dobře, počasí přálo a po dlouhé pauze to bylo příjemné setkání.

Tentokrát bylo tématem přednášky a související besedy seznámit účastníky s česko–americkým spisovatelem Janem Novákem. Jak jsem přepokládala, našli se i tací, kterým jméno nic neříkalo. Právě jim a také čtenářům, kteří dávají přednost knihám, nad kterými mohou přemýšlet, jsem se snažila těžké téma přiblížit.

Proč česko–americký spisovatel? Jan Novák patří k mladší vrstvě emigrace. Narodil se roku 1953 v Kolíně a v 16 letech s rodiči emigroval do USA. Jeho otce přiměla k emigraci zpronevěra v záložně. V Chicagu vystudoval humanitní vědy a doposud tam žije. Z jeho díla je známá povídková sbírka Hic a kosa v Chicagu, Milionový jeep (anglicky psaný životní příběh jeho otce, k českému vydání napsal předmluvu Václav Havel). Je spoluautorem Formanovy autobiografie Co já vím. Jeho divadelní hry uvedlo Divadlo na provázku Brno a bratislavské divadlo Astorka.

Prahu navštívil Jan Novák po listopadu 1989, o svém ročním pobytu zde napsal knihu Samet a pára. K porevoluční situaci v Čechách se vyjadřuje kriticky a odchází zpět do USA.

Čeští čtenáři měli možnost seznámit se s dílem Nováka zejména po vydání rozsáhlého zpracování příběhu bratří Mašínů (2009) pod názvem Zatím dobrý. Velmi čtivá kniha, která ale může odradit svou rozsáhlostí. Ujišťuji každého, komu něco jméno Mašín říká a zajímá se o padesátá léta, že se od čtení neodtrhne. Však také kniha získala roku 2004 cenu Magnesia Litera. Je to velký příběh studené války. Josef a Ctirad Mašínovi a ještě tři mladíci se probojovávali z Československa přes Východní Německo do svobodného Západního Berlína. Bratři a mladík Paumer unikli pronásledování dvacetitisícové východoněmecké armády a policie a přes Západní Berlín se dostali do USA. Ovšem cenou za útěk bylo zabití nevinných lidí. Ještě dnes, po 70 letech, jsou v Čechách dva tábory. Jeden pokládá skupinu za hrdiny, druhý za vrahy nevinných lidí plnících své povinnosti při ochraně státu. Tak jsem i já poznala Jana Nováka jako vynikajícího spisovatele.

Loni jsem uviděla na pultě knihkupectví jeho 900 stránkovou knihu Kundera – Český život a doba. Pandemie byla jako dělaná ke čtení takové „bichle“. Nepokládám se za znalce literatury, ale měla jsem pocit, že Novák píše o Kunderovi přes příběhy mnoha osob pohybujících se kolem něho. Bylo to pro mě značně nepřehledné. A ještě více mě zarazilo, že momenty a příběhy kolem Kundery sice vypraví, ale ne do konce. Načrtne z dálky myšlenku a nechá na čtenáři, aby si vytvořil celý úsudek o Kunderovi (většinou záporný) sám. Po přečtení knihy jsem došla k závěru, že Kundera byl člověk komplikovaný, ale jako spisovatel vynikající. A Novák ve své knize sice chce být objektivní, ale nechce poškodit Kunderovo literární jméno popisem jeho chování od let 50. do normalizace. Nechává na čtenáři, aby si sám utvořil názor. Nakonec jsem toto dílo spisovatele Nováka ohodnotila jako podnět k dalšímu hledání a poznání.

Jan Novák napsal i další romány. V roce 2007 obdržel Cenu Josefa Škvoreckého. Ještě doporučuji knihu Za vodou (2009), v níž důvěrně zpovídá Miloše Formana, Dominika Haška, Antonína Kratochvíla, Josefa Mašína a jiné.

Jako scenárista spolupracoval s Milošem Formanem na filmu Valmont, a každý si určitě vzpomene na výborné filmy Báječná léta pod psa a Nejasná zpráva o konci světa, na jejichž scénářích se také podílel.

Věřím, že jsem vás přednáškou a také tímto článkem aspoň trochu přiměla k zájmu o dílo Jana Nováka.

Miluše Babjáková
Foto: Eva Reiznerová