Cítím se líp a líp a jedu míň a míň.
S takovou budu za chvíli dokonale šťastný a stát.
(SMS z trasy – závodník č. 143, 1000 miles adventure)
Původně jsem měl vybrané citáty na úplně jiné téma, ale náhoda to zařídila jinak. Přivezl jsem jetel pro králíky a vidím, že pod sousedovic sosnou leží dva zjevně vyčerpaní turisti. Zeptal jsem se jich, jestli nepotřebují pomoct – jejich odpověď: Jo, utratit! A tak jsem se s nimi dal do řeči. Kdyby chtěli někam hodit – Ano, do Chebu! prostě parádička, lidi mého gusta a navíc se smyslem pro humor. Vzpomněl jsem si na telecí léta, kdy jsem s báglem vyrazil do Davle a pak do Českého ráje, nebo jsme se sebrali s kamarády a šli pod širák někam do Karpat poblíž Bratislavy. Vždycky byla sranda, vždycky se našel někdo, kdo se přimluvil, občas nám někdo zaplatil i pivo a když jsme třeba zmokli až na kůži, našel se někde ohýnek, u kterého jsme se mohli zahřát. Svět byl fajn a nám bylo dobře, nepotřebovali jsme nic řešit.
A protože se ozvaly dávné reflexy, nabídl jsem pánům aspoň pivo. Sice lahvové a určitě ne správně vychlazené, ale v těchto dnech potěší. A cestou od králíků přemítám, co jim nabídnout – Zlatý bažant, Staropramen nebo Bernard? Ze zkušenosti vím, že Bernard je na žízeň zdaleka nejlepší, proto jsem vzal dvě láhve a nabídl je. Když lahve uviděli, začali se smát – To se povedlo!
Na trikotech měli nášivky 1000 miles a pod tím velké logo Bernard. Oba dva byli účastníky dálkového pochodu, běhu, cyklotúry, která ve dvou trasách vede účastníky cestou dlouhou opravdu těch 1000 mil, čili kolem 1600 kilometrů. Tak před takovým výkonem smekám. Pomalu mám problém dojít na zahradu a tady jsou najednou dva dálkoplazové, co vyrazili z Nové Sedlice a skončí kdesi u Třebeně, vsi, o jejíž existenci jsem doposud neměl ani tušení. A pivovar Bernard je jedním ze sponzorů této akce.
Tak jsme pokecali, zasmáli se, zavzpomínali na staré časy, kdy nám to šlapalo líp, popřál jsem jim hodně sil a silné klouby, ty po cestě utrpí nejvíc. A vstřícné lidi, bez kterých to sice jde, ale s nimi je to příjemnější.
A pak jsem si sedl k aktuálnímu číslu Stříbrného větru a začal vylepšovat. A přišel jsem na to, že jsme jaksi nechtěně vytvořili něco jako cestovatelské číslo. Z jedné strany je to pochopitelné, po dlouhém období, kdy se nikam jet nedalo nebo to nedávalo smysl kvůli počasí, zavřeným atrakcím a nechuti, jsme se rozprchli na všechny strany.
Berte proto toto číslo jako návod na objevování krás naší vlasti, jak v Česku, tak na Slovensku.
A obsahu čísla jsme přizpůsobili i citáty, které vesměs pojednávají o cestování.
Přeji vám všem bon voyage a hodně nezapomenutelných zážitků a objevů na cestách našimi údolími a horami, městy i tichými loukami. Na každém kroku na nás číhá překvapení, měli bychom oprášit své schopnosti užívat si každý den, který přichází.
Jiří Zaťovič
Nejnovější komentáře