23. 11. 2023 se konala ve společenském klubu přednáška z projektu Slovo domova o T. G. Masarykovi. Účastníci se seznámili s jeho životem, myšlenkami a přínosem pro vznik Československé republiky. Součástí přednášky byl poslech záznamu rozhlasového rozhovoru s vnučkami T. G. Masaryka, ve kterém vzpomínají na svého milovaného dědečka, jeho výchovu dětí a vnoučat a život v rodině. Při výchově zdůrazňoval poctivost a píli, které vedou k úspěchu v životě. Měli krásný vztah a byl pro ně autoritou a vzorem.
T. G. Masaryk se narodil v Hodoníně 7. 3. 1850, o půl roku dříve než jeho budoucí manželka Charlotta v Americe. Jeho otec Josef Masaryk byl původem Slovák ze západního pohraničí Uher a pocházel z chudé nevolnické rodiny. Matka Terezie pocházela ze zámožného měšťanského rodu a na panském statku v Hodoníně pracovala jako kuchařka. Otec pracoval jako kočí a později šafář na moravských velkostatcích. Tomáš byl jejich nejstarší syn, postupně se mu narodili dva bratři Martin a Ludvík.
Tomáš byl všestranně nadaný, měl zájem o všechno a rád četl. Na zámku v Čejkovicích si rád půjčoval knihy a učitel a místní farář si nadaného chlapce všimli a přesvědčili rodiče, aby ho dali na studia.
Studoval na reálce v Hustopečích, gymnáziu v Brně a středoškolská studia dokončil ve Vídni. Maturoval v 22 letech a na vídeňské univerzitě pak studoval klasickou filologii a filozofii. Tehdy byl domácím učitelem v rodině bohatého bankéře a měl dost času na studia i návštěvu opery nebo činohry. Měl přátele mezi studenty z české menšiny a na čas se stal předsedou českého akademického spolku.
Protože měl zájem o psychologii, odjel po doktorátu do Lipska, kde se připravoval na akademickou kariéru. Tam se setkal s Charlottou Garriguovou, která přijela do Lipska z Ameriky. Bydleli v jednom penzionu, časem poznali, že mají tytéž zájmy a věnovali se společně studiu, což je sbližovalo. Masaryk si uvědomil, že jde o životní vztah a požádal Charlottu, aby se stala jeho ženou.
Z Lipska oba odjeli, Tomáš do Vídně, aby se habilitoval na univerzitě a stal se docentem filozofie. Našel si místo profesora na gymnáziu a soukromé hodiny, aby měl z čeho uživit svou budoucí rodinu. Charlotte se vrátila k rodičům do Ameriky. S otcem, kterého Charlotte zbožňovala, měla vážný rozhovor. Upozornil ji, že odejde do zcela jiného světa. V Americe republika a demokracie a v novém domově monarchie a vláda aristokracie. Zde rozluka církve a státu a tam nadvláda jedné církve.
Na jedné vyjížďce se splašili koně a Charlotte utrpěla úraz. Její otec ihned telegrafoval ženichovi a ten se okamžitě vydal na cestu za ní.
15. 3. 1878 byli mladí lidé oddáni a za několik dní odjeli do Vídně, kde Masaryk přednášel na univerzitě. Sňatkem s Charlotou přijal Masaryk ke svému i její dívčí jméno Garrigue. Manželé žili skromně, ale byli šťastní.
Ve Vídni se jim narodily dvě děti, dcerka Alice (3. 5. 1879) a syn Herbert (1. 5. 1890).
Po přestěhování do Prahy se jim narodily tři další děti. Syn Jan (1886), dcera Eleonora – Elinka, která v kojeneckém věku zemřela. Poslední byla dcera Olga (25. 5. 1891). Rodina T. G. Masaryka byla hluboce věřící. Charlotta byla původně členkou unitářské církve a po příchodu do českých zemí přestoupila k evangelíkům, stejně jako Masaryk, původně katolík.
Měli existenční problémy, Masarykův příjem nestačil potřebám rodiny, mimo přednášek na univerzitě přednášel i v soukromí, ve večerních společnostech, suploval na gymnáziu a dával kondice. Občas si musel peníze i vypůjčit. Začal vydávat vědecký časopis Athenaeum, podnítil vydávání moderní české encyklopedie, založil týdeník Čas, inicioval vznik revue Naše doba a byl jedním z jejích redaktorů. Učil na univerzitě, angažoval se ve vědeckých a politických sporech a vstoupil aktivně do politiky. Upozorňoval na nedostatek českých překladů odborné literatury, existenci naučné encyklopedie a populárních časopisů, potřebu založení České akademie věd.
V letech 1887 – 88 navštívil Masaryk Rusko. Studoval zdejší poměry a své poznatky prezentoval v roce 1913 ve svém doposud nejobsáhlejším dvousvazkovém díle Rusko a Evropa. V té době publikoval především v periodikách Naše doba a Čas a zpracoval mnoho významných studií. V roce 1895 vyšly jeho studie s názvem Česká otázka a Naše nynější krize, kde se pokusil formulovat český národní program. V letech 1895 – 96 vydal své další práce Jan Hus a Karel Havlíček. V roce 1896 následovala studie Moderní člověk a náboženství a Otázka sociální. Roku 1902 a 1907 podnikl prof. Masaryk přednáškové turné po Americe, kde se seznamoval hlavně s poměry českých přistěhovalců.
V dalších letech se Masaryk věnoval především profesorské a literární práci. O politickou situaci však zájem neztratil. V roce 1900 byla založena nová politická strana Česká strana (realistická) lidová. Masaryk se stal jejím předsedou a byl také autorem jejího politického programu. V roce 1906 strana přijala název Česká strana pokroková a Masaryk v ní působil až do první světové války.
T. G. Masaryk se na začátku první světové války zabýval otázkou budoucí existence mnohonárodnostního rakousko–uherského státu. Zkušenosti a působení v politice i konzultace s významnými politiky a zahraničními osobnostmi ho utvrdili, že je potřeba využít válečný konflikt a pracovat na rozbití habsburské říše.
Po roce 1914 navštívil Itálii, Francii a v Londýně získal místo profesora pro slovanská studia na King´s College. Díky svým přednáškám a článkům, veřejným vystoupením a kontaktům s významnými politiky se mu podařilo získat v Británii důležité postavení. Dařilo se mu kontaktovat české a slovenské krajany žijící v zahraničí a získávat důležité informace o situaci v Rakousku–Uhersku.
Důležitou roli při vzniku samostatného československého státu sehráli československé legie, formované z českých a slovenských krajanů ve Francii a Rusku po vyhlášení války. Nejpočetnější základna vznikla v Rusku volným náborem zajatců do československých jednotek. Rozsáhlým náborem československých dobrovolníků v zajateckých táborech bylo do konce roku 1917 shromážděno asi 30 tisíc mužů. Přesun vojska do Francie se kvůli listopadové revoluci v Rusku uskutečnil přes Vladivostok a několik kontinentů a byl ukončen až v září 1920.
29. 4. 1918 připlul Masaryk z Vladivostoku do Ameriky, kde získal na svou stranu velký počet zde žijících českých a slovenských krajanů. Po zdlouhavých jednáních a setkáních s prezidentem Wilsonem se podařilo prosadit 28. 10. 1918 samostatnost československého státu.
14. 11. 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk ve své vlasti zvolen prezidentem republiky. Stal se prezidentem ve svých 68 letech. Válkou nalomené zdraví si vybralo svou daň a prezident v roku 1921 onemocněl trombózou. Nemoc se mu podařilo překonat, ale o dva roky později mu zemřela milovaná manželka Charlotte. Přes všechny tyto těžkosti zůstával prezident Masaryk bravurním politikem a pod jeho vedením se už za 5 let od svého vzniku stala Československá republika prosperujícím, demokratickým státem se silnou měnou a fungujících hospodářstvím. Československo bylo díky němu vnímáno jako nejspořádanější stát střední Evropy.
Prezidentem Československé republiky byl zvolen 4x. V květnu 1934 se jeho zdravotní stav zhoršil a 14. 12. 1935 se rozhodl abdikovat. Zemřel 14. 9. 1937 ve věku 87 let.
Růžena Kulichová
foto Jiří Gregorek
Nejnovější komentáře