Životem a dílem Antonína Dvořáka nás provázel na setkání ve společenském klubu ve čtvrtek 24. 2. 2011 Jiří Novotný. Spolu se svou manželkou nás seznámil se životem a pomocí nahrávek také obšírně s dílem A. Dvořáka.
Osud Antonína Dvořáka, syna řezníka, byl určitě plný zvratů. Od narození v roce 1841 v Nelahozevsi, po řeznického učně, dále po žáka Varhanické školy v Praze, kde mu cestu zkřížil Karel Bendl a s jeho pomocí mohl si soukromně doplňovat hudební vzdělání. Samozřejmě, že už od mládí byl u něho zjevný hudební talent. Místo violistu ho dovedlo v roce 1862 do orchestru Prozatímního divadla v Praze.
V té době se Dvořákova pozornost obrátila na vlastní skladatelskou práci, a to pod vlivem Mozartových a Beethovenových skladeb. Po skladbách komorních a orchestrálních přešel k písním. Zásluhou spolužáka Karla Bendla se stalo Dvořákovo jméno v Praze známým.
V roce 1873 se Dvořák ve svých 32 letech oženil se svou žačkou Annou Čermákovou. Rok 1877 drtivě zasahuje do Dvořákova života, zahynul tragickou smrtí jeho prvorozený syn a zemřela mu druhá dcerka. V zármutku se uchýlil k napsání velkého oratoria pro sóla, sbor a varhany Stabat Mater. Dvořák se tím představil jako nejlepší skladatel církevní hudby té doby.
Poté vznikají jeho Moravské dvojzpěvy. Ukázku z těchto jsme si poslechli v podání Ženského sboru při ČS v Košicích. Dvořák si našel své vlastní osobité pojetí a vyjádření lidových tanců. Jeho Slovanské tance jsou originálním zosobněním českého lidového tance. Ukázky z prvních 8 tanců nám pan Novotný přehrál i se slovním doprovodem. Nebylo na škodu si tyto melodie připomenout. Jejich tóny je slyšet ve starších filmech a ani si to neuvědomíme. V tancích je slyšet tanec furiant, polka, sousedská, skočná, ale i východoslovenské tance.
Úspěch Slovanských tanců byl nesmírný, učinil Dvořákovo jméno známým na celém světě. Významným mezníkem jeho tvorby byl také úspěch šesté symfonie B-dur.
Otevření Národního divadla r. 1882 nám připomenula nahrávka Dvořákova Slavnostního pochodu. Od roku 1883 proniká Dvořákovo dílo do ciziny. Nejdříve je pozván do Anglie. Dvořák píše VII. Symfonii D-mol – Londýnská. A to už je období, kdy Dvořák získává jedno ocenění za druhým. Český doktorát hudby univerzity v Cambridgi, v Praze, čestné členství České akademie a akademie Berlínské. Padesátý rok života uzavírá. Dvořák tak, že je jmenován profesorem na pražské konservatoři.
Přihlásila se i Amerika, a tak v roce 1892 odjíždí s manželkou, s dcerou a synem přes oceán. Uvítání bylo v Americe triumfální Jeho IX. Symfonie e-moll, nazvaná Z nového světa, je to nejslavnější Dvořákovo dílo. Zážitkem pro účastníky naší vzdělávací besedy byl poslech nahrávky Larga v úpravě Otakara Šišku pod názvem Krajino vzdálená v podání našeho Ženského sboru při ČS. Slabší povahy měly na krajíčku.
Po návratu do vlasti pokračuje Dvořák v pedagogické práci na pražské konzervatoři. V té době na Dvořáka silně zapůsobily Erbenovy básně, které byly podnětem k napsání symfonických básní Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek. A to už je i doba jeho úspěšných operních skladeb. V roce 1888 zaznamenala úspěch opera Jakobín, v roce 1899 opera Čert a Káča a poté dodnes jedna z nejznámějších a nejvyhledávanějších oper Rusalka.
Dvořákovo Requiem nikdy nezaznělo tak velebně a smutně zároveň jako 5. května 1904,kdy po mozkové mrtvici zemřelého skladatele odvážely na Vyšehradský hřbitov.
Nebylo by to povídání o Dvořákovi, kdybychom ho nezakončili poslechem árie Měsíčku na nebi vysokém v podání Gabriely Beňačkové – to už všechna slova byla zbytečná.
Poslechli jsme si více ukázek z tvorby tohoto skladatele v podání našeho Ženského sboru a všichni jsme se shodli na jednom. Naše pěvecké těleso může být opravdu pyšné na své dlouholeté úsilí. Myslím, že jeho repertoár a jeho podání je dostatečně kvalitní na to, aby se mohl ještě více presentovat nejenom v Košicích.
Chtěla jsem psát o této přednášce co nejstručněji, vždyť život a dílo Antonína Dvořáka každý pozná. Ale prostě to nejde. Život a dílo Antonína Dvořáka nelze shrnout do několika vět. Děkujeme panu Novotnému za krásný hudební zážitek.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře