Výlet do Punkevní jeskyně s propastí Macocha

V sobotu 26. dubna 2025 se osmnáct členů Českého spolku v Piešťanech vypravilo na poznávací výlet do Punkevní jeskyně s propastí Macocha.  V malém mikrobusu jsme odjížděli v 7:30, všichni v dobré a povznesené náladě.
Úlohy průvodkyně se zhostila naše účastnice zájezdu, magistra Janka Papánková, biologická a chemická odbornice, rodačka ze Znojemska. Byla to výtečná volba. Svým průvodním slovem, s velkým zanícením, rozšiřovala či „oprašovala“ naše vědomosti. Poskytovala velmi zajímavý výklad o vzniku a geologickém složení pohoří Povážský Inovec a Malých a Bílých Karpat. Ty jsme míjeli cestou k hraničnímu přechodu Moravské Lieskové – Strání. Stejně zajímavě nám poskytla informace o vzniku jeskynních útvarů. Prvky jako stalaktity, stalagmity, stalagnáty a brčka se podílejí na unikátní jeskynní výzdobě objektů, do kterých jsme měli namířeno.
U informačního centra Skalní mlýn v Pustém žlebu jsme nasedli do silničního vláčku a přesunuli se k jeskyni. To nás již provázela mladá, milá a vtipná průvodkyně. Dověděli jsme se, že jeskyni, spolu s ostatními jeskyněmi v okolí, objevoval v letech 1909 – 1933 profesor Karel Absolon se svým týmem nadšenců. Jeskyně pak byla postupně zpřístupňovaná veřejnosti.
Umělé osvětlení, vybudované chodníky a schodiště, i bezbariérová trasa pro zdravotně méně zdatné návštěvníky, nám umožnily obdivovat nádherné prostory jeskyně. Ty během mnoha desítek tisíc let vymodelovaly říčka Punkva spolu s působením dešťové vody pronikající puklinami do půdy. Punkevní jeskyně nám poskytla mnoho vzrušujících momentů. Procházeli jsme obrovskými dómy, v nich jsme viděli viset ze stropů kamenné sloupy stalaktity, nebo naopak stalagmity vyrůstající ze země. Také mohutné stalagnáty, ty nejkrásnější v síni U Anděla, ale i mnohá drobnější brčka. Tyto překrásné útvary dostaly svá jména, Strážce, Trpaslík a Váza, Dvě sovy, Turecký hřbitov, Nařasená záclona, Varhanní píšťaly, Zrcadlové jezírko, Jehla a mnoho dalších. Závěrem této takzvané suché cesty jsme se nalodili na motorovou lodici, abychom absolvovali romantickou plavbu na podzemní části říčky Punkvy. I zde jsme obdivovali vodní dómy, jejichž stěny jsou pokryty mnohými žlaby a otvory vytvořenými vířivými proudy vody. Pociťovali jsme napětí z plavby i vtipné rozptylování průvodním slovem našeho kormidelníka. Na konci plavby nás čekala impozantní, jedna z největších evropských propastí, nazvaná podle legendy Macocha. Vznikla postupným zřícením stropů jeskynních prostor a má hloubku 138 metrů. Na dně propasti je jezírko hluboké dalších 49 metrů. Zde skončila naše krásná a zajímavá pouť v tomto skvostném jeskynním prostředí. Kabinkovou lanovkou jsme se vyvezli ke stejnojmennému hotelu Macocha. Poblíž se nachází horní vyhlídkový můstek, který poskytuje děsivý pohled do propasti shora. Ti zdatnější se mohli vypravit k dolnímu můstku zbudovanému ve výšce 92 metrů.
Po občerstvení a zakoupení suvenýrů jsme se vraceli domů. Zvolili jsme však jinou návratovou trasu, směrem k hraničnímu přechodu Hodonín – Holíč. Projížděli jsme krajem důvěrně známým naší průvodkyni Janě. Prožila na české i slovenské straně hranice kus svého života a s radostí nás s těmito místy seznamovala. Jižní Morava nabízí mnoho zajímavých míst jako je Brno, Slavkov u Brna či Pálava a spoustu dalších. Na Slovensku to byla především Brezová pod Bradlom a Košariská, rodiště M. R. Štefánika s muzeem této osobnosti. Nedaleko odtud, na okraji Myjavské pahorkatiny, jsme míjeli známou mohylu Bradlo, dílo architekta Dušana Jurkoviče, která je věnovaná památce Milana Rastislava Štefánika.
Příjemný a šikovný řidič nás spolehlivě přivezl zpět do Piešťan. Prožili jsme výborně organizovaný výlet v zajímavém a krásném přírodním prostředí a s výbornými průvodci. Do svých domovů jsme se vraceli příjemně naladěni, s pocity sounáležitosti s velkou rodinou, obohaceni o krásné zážitky a vědomosti.

Elena Vöröšová, foto Miroslava Pokorná