Začínáme po vynucené přestávce

Po delší, pandemií vynucené přestávce, Místní klub Českého spolku v Michalovcích nabídl svým členům i zájemcům z řad široké veřejnosti první z letošního cyklu přednášek Zlomové události českých dějin.
Husitskou revoluci, okolnosti jejího vzniku, vnitří i mezinárodní situaci té doby přiblížil posluchačům JUDr. Miroslav Schýbal. V jeho poutavém podání jsme se dozvěděli, co všechno se skrývá pod pojmem revoluce a jak je tento pojem vzdálen od husitského hnutí, které nepožadovalo změnu společenského systému, ba dokonce ani pozemkového vlastnictví, nebylo vymezeno národnostně vůči jiným národům. Jejich jediným cílem byla náprava poměrů v církvi.
Evropa se od počátku 14. století zmítá v krizích. Jejich vyjádřením je například stoletá válka (1337 – 1453) do které se po boku znepřátelených stran Anglie a Francie postupně zapojují téměř všechny evropské královské dvory. Šíří se hladomor, opakovaně se objevují epidemie, upadá hospodářství, oslabuje moc šlechty a naopak, posiluje moc církve, která se stává významným politickým hráčem. Nespokojená inteligence hledá recept k nápravě, jímž by měla být reforma církve. Nejznámější představitel, z jehož učení čerpal i mistr Jan Hus, byl anglický filozof John Wicliff (Jan Viklef).
Husitské hnutí bylo od počátku politicko – náboženským hnutím, rozděleným na pět bloků – svazů, v závislosti od stupně radikalizace. Bloky mezi sebou soupeřili o politickou moc, co vyvrcholili do známě bitvy u Lipan, kdy bylo radikální křídlo husitů poraženo vlastními – utrakvisticko-katolickou aliancí.
Husitství však nezaniklo, jeho myšlenky žily dál i v čae panování „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad.
Husitské hnutí znamenalo v prvé řadě úpadek hospodářství země. Na druhé straně znamenalo oslabení politické a hospodářské moci církve (zábor 90 % církevní půdy, vyloučení zastoupení církve ze zemského sněmu). Oslabila rovněž postavení panovníka a vytvořila podmínky pro vznik stavovského státu.
Z dlouhodobého hlediska jistě zapůsobilo Žižkovo heslo Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte, které se stalo ohromnou silou v období národního obrození, v revolučním roce 1848 a letech následujících, až vyvrcholilo obnovením samostatné státnosti vznikem Československé republiky v roce 1918.