Letošní rok je Rokem české hudby. Když jsme koncem roku minulého přihlásili Ženský sbor Českého spolku v Košicích na festival Foerstrovy Osenice 2014, navrhli jsme řediteli festivalu, že by bylo zajímavé, kdyby se v Roku české hudby v programu festivalu prezentoval s jednou z nejkrásnějších oslav rodné země, jaké jsou v české hudbě, s kantátou Bohuslava Martinů Otvírání studánek, právě krajanský sbor. Organizátoři nadšeně souhlasili a na nás bylo, abychom se také postarali o hudební doprovod a recitátora. Naší prosbě ochotně vyhověli členové známého českého Kvarteta Martinů – Lubomír Havlák, Libor Kaňka a Zbyněk Paďourek (době je známe z koncertů v programu Dní české kultury v Košicích i jinde na východním Slovensku). Udělali to velmi rádi, protože prý, jak oni sami říkají, kdyby si na jaře nezahráli Studánky, ani by to jaro nebylo. Úlohy recitátora se pak ujal ten nejpovolanější, český herec Alfréd Strejček. „Poslední den v máji, studánky tu svátek mají…“ zpívá se v kantátě na slova básníka Miloslava Bureše. A zcela symbolicky jsme se u provedení Studánek v Osenicích sešli právě poslední den v máji. V nastudování dirigenta Opery Státního divadla v Košicích, Igora Dohoviče, s barytonovým sólem člena téže scény, Mariána Lukáče, dívčími sóly Alžbety Smolinkové a Barbory Sopkové a kvalitním výkonem našeho sboru vznikl jedinečný krásný umělecký celek, který zanechal jak v posluchačích večerního festivalového koncertu, tak v samotných účinkujících hluboký zážitek.
Podle Alfréda Strejčka bylo to jedno z nejlepších provedení, jaké kdy slyšel. Však také o něm a o našem sboru velmi zasvěceně a pěkně potom hovořil v druhou červnovou neděli v programu Dobré ráno, Česko na vlnách Českého rozhlasu 2. Součástí festivalu, v jeho předvečer, byl zahajovací koncert jičínského sboru Foerster, našich starých a dobrých hudebních přátel a samozřejmě další den také účinkování našeho i ostatních sború při ranní mši v Osenicích, dále pak odpolední koncert v zahradě Foerstrova památníku, na kterém předvedly program všechny sbory, zúčastněné na festivalu. Závěrečné tři skladby tohoto koncertu v podání všech zněly potom opravdu velebně a zvučně. Naší sbormistryni, Olze Varínské se dostalo cti, dirigovat jednu z nich. Sbory se potom rozjely koncertovat do rúzných míst Českého ráje. Myslím, že náš vklad k Roku české hudby měl svou hodnotu. Druhý den byla neděle a my jsme dostali vzácnou příležitost, zazpívat několik sborových skladeb u sv. Vojtěcha v Praze – Dejvicích. Původní krásnou funkcionalistickou stavbu kostela pražského Arcibiskupského semináře přestavěli komunisté v padesátých letech minulého století pro společenské účely. Tenkrát je jistě nenapadlo, že se tam věřící zase vrátí. I když je prostor kostela nenávratně nevhodnou přestavbou poznamenán, zústala mu nádherná akustika a soustředěné duchovno. Početné společenství, kterého jsme byli svědky, se spoustou malých dětí a mládeže, nás doslova nadchlo a dojalo, tak bylo opravdivé, prosté a hluboké. V Čechách a v Praze možná nezvyklé, jistě překvapivé, ale bezesporu potěšující. Samotné naše vystoupení pak bylo přijato velmi příznivě. Pro nás byl celý zájezd velkým potěšením ze zborového zpěvu a z dobré reprezentace české menšiny, žijící na Slovensku.
Dagmar Takácsová
A díky tomu, že máme nový web a k němu náleží také youtube kanál, můžete si teď v podání Žesnkého sboru Českého spolku Otvírání studánek Bohuslava Martinů v klidu vyslechnout.
Nejnovější komentáře