Alois Rašín, první ministr financí ČSR, a finanční disciplína v současnosti

Ať se nám to líbí nebo ne, v posledních letech se vše točí kolem financí. Nůžky mezi těmi, co nemají na základní věci a těmi, co nevědí, kam s penězi, se rozevírají, a stejně tak se od sebe vzdalují tyto dva světy. Proto jsme se v klubu v cyklu Slovo domova rozhodli připomenout si dílo prvního československého ministra financí Aloise Rašína a promluvit si také o tom, co a jak s financemi, které máme.
8. února 2023 uplynulo sto let od úmrtí prvního ministra financí Československé republiky. Zemřel na následky atentátu, který spáchal levicový anarchista Josef Šoupal. Zřejmě mu to moc nemyslelo, protože na svou obhajobu uvedl, že nechtěl zabít Rašína, ale Živnostenskou banku a kapitalizmus. Konečně, Šoupalův politický manifest, to byla směsice frází, z níž čišela bezcílnost, prostoduchost a malichernost samolibého mladíka. Za svůj zločin byl odsouzen a z vězení vyšel až v únoru 1942, v předvečer výročí úmrtí Aloise Rašína. Se změněným jménem pak žil v úplně jiném kraji, kde ho nikdo neznal.
Neblahé výročí atentátu bylo ústřední osou přednášky a besedy v klubu, kterou vedl Ing. Doležal.

Alois Rašín se narodil roku 1867 v Nechranicích u Hradce Králové jako nejmladší z devíti dětí. Otec podporoval jeho zjevný talent a posílá ho studovat právo na Karlovu univerzitu. Už tady se Rašín zapojil do politického hnutí. V pouhých 27 letech je odsouzený na 2 roky těžkého žaláře a je mu odebraný titul. Po amnestii se věnuje rodině a advokátské praxi. Jeho manželka byla sestrou lékaře Janského, objevitele krevních skupin. Ještě za Rakousko-Uherska působí Rašín ve finančním a rozpočtovém výboru Říšské rady. Za první světové války se společně s Karlem Kramářem a dalšími Čechy zapojil do protirakouského odboje, byli zatčeni a odsouzeni k trestu smrti. V roce 1917 je osvobodila amnestie vyhlášená po smrti Františka Josefa I. nastupujícím císařem Karlem I. Alois Rašín se v očích veřejnosti stává hrdinou a v roce 1918 patřil k mužům 28. října.
Jako člen České státoprávní demokracie se okamžitě zapojil mezi ty, kteří usilují po rozpadu Rakousko-Uherska o vznik nové republiky. V noci z 27. 10. 1918 píše řeč ke vzniku samostatného státu a společně s Antonínem Švehlou, Vavro Šrobárem a jinými vyhlašuje 28. 10. 1918 novou republiku. Je ustanovený ministrem financí. Počíná si razantně.
Jeho heslem bylo pracovat a šetřit.
Vypracovává zákon o měnové reformě, organizuje kolkování všech bankovek na území mladé republiky. Dává příkaz, aby po okolkování byla vrácena jen polovina a zbytek byl ponechaný jako nucená půjčka státu. Tímto krokem zachránil státní finance, ale nadělal si hodně nepřátel. Při jeho rázné finanční politice to ani nemohlo být jinak. Ceny sice klesly, ale poklesl export a třikrát stoupla nezaměstnanost. Mimo jiné připravil měnovou reformu, která tehdy z československé koruny vytvořila jednu z nejpevnějších měn Evropy.
V Praze 2 v Žitné ulici 10 je na domě, v němž Alois Rašín žil, pamětní deska. Alois Rašín na následky atentátu zemřel 18. února 1923 v 55 letech. Je pochovaný v Praze 6 – Dejvicích na hřbitově Šárka u kostela sv. Matěje.
Prezident Masaryk po Rašínově smrti v projevu uvedl: „Lide československý, zachovej národní štít čistým. Ať veliká oběť Rašínova života pohne naším svědomím a svede nás všecky k součinnosti, směřující k uskutečnění našeho národního ideálu, a ten je republika a demokracie. Násilí na dr. Rašínovi spáchané jest nelidské, nečeské.“

V druhé části přednášky nám Ing. Doležal přiblížil současnou finanční situaci na Slovensku. Na různých statistikách jsme měli možnost se přesvědčit, jak velice se snižuje hodnota našich peněz, pokud je nemáme dobře investované. Vysvětlil nám také pojem deflace a její následky. Upozornil na důležitost znalostí podepisovaných pojistek a různých fondů. Rozhodně to zajímalo každého účastníka, měli jsme možnost se podívat i do zákulisí hospodaření s penězi ve státě.

Miluše Babjáková
foto Jiří Gregorek

Klubové akceAlois Rašín: Pracovat a šetřit