Tak si zopakujme jako ve škole:
Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa.
Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2. září 1945.

Žádná jiná data v souvislosti s ukončením zvěrstva, které se v letech 1939 – 1945 odehrávalo téměř na celé zeměkouli nejsou relevantní.

Pro mnohé z nás byly všechny okolnosti tohoto dramatu jasné, dané předepsanými texty v učebnicích dějepisu. Až po letech jsme se postupně dozvěděli, že to všechno bylo – jako v mnoha jiných případech – trochu jinak. Prostě jsme se stali obětí základní poučky, že dějiny píšou vítězové. I když lze každé vítězství zpochybnit, v mnoha případech se to, s ohledem na vlastní zdraví, nedoporučuje.

Organizace Paměť národa dlouhá léta sbírá svědectví od pamětníků, kteří prožili své „malé dějiny“ trochu jinak, než je obecně uváděno. A tak po letech bádání a naslouchání mohla na svých webových stránkách zveřejnit, že:
„Druhá světová válka začala napadením Polska, bez oficiálního vyhlášení války, Německem. V reakci na tento útok vyhlásily 3. září 1939 Francie a Velká Británie Německu válku, konkrétní pomoc však Polsku, o jehož osudu bylo rozhodnuto během několika dní, neposkytly. Část polského území obsazeného německou armádou byla připojena přímo k Říši a na zbytku byl vytvořen tzv. Generální gouvernement. 17. září 1939 zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Německá a sovětská invaze do Polska skončila 6. října rozdělením území Polska mezi Německo a Sovětský svaz na základě Německo-sovětské smlouvy o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie uzavřené v Moskvě mezi Třetí říší a SSSR po kapitulaci Polska 28. září 1939. Smlouva je také známa jako druhý pakt Ribbentrop – Molotov, protože byla podepsána jako první pakt německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem a sovětským ministrem zahraničí Vjačeslavem Molotovem.“

Z dalších zdrojů jsme se mohli dozvědět, že spolupráce mocností, tedy Německé říše a Sovětského Ruska pokračovala až do roku 1941. Po hanebné porážce v Zimní válce, kterou utrpěli od Finů, si Stalin v roce 1940 napravil chuť obsazením pobaltských zemí a obsazením Besarábie, tehdy části Rumunska, ze které „vytvořil“ Moldávii. A nadále také garantoval Německu dodávky surovin, zbraní, pohonných hmot pro německou armádu, která tak mohla v klidu obsazovat prakticky celou západní Evropu. A přes všechny varovné signály a zprávy od zvědů o chystaném napadení pokračovaly dodávky surovin a potravin do Německa ještě i po 14. červnu 1941. Stalin tak prakticky pomáhal vyzbrojovat a vystrojovat nepřátelskou armádu, která měla jediný cíl – zničit Sovětský svaz.

Po napadení Sovětského svazu, který měl sice papírově silnou armádu, čítající přes 4 miliony vojáků, jimž ale scházelo vybavení a výcvik, mohutně posílila pomoc od západních spojenců. Zjednodušeně lze říct, že Rudá armáda zvítězila ve svém tažení především díky americkým a britským zbraním, tankům, letadlům a munici. Ale tento „detail“ se dříve taky moc nerozebíral.

Jako ve špatné frašce pak vyzní historie snad nejslavnější fotografie této války – vztyčování sovětské vlajky nad Reichstagem. Původně se odehrálo v noci 30. dubna za úplné tmy a v době probíhajících bojů, byl to tedy spíš akt šíleného dobrodružství než oslava vítězství. Propaganda se ale myšlenky ujala, vyslala válečného fotografa do Berlína a Jevgenij Chalděj pořídil snímek 2. května 1945, už samozřejmě s jinými aktéry. A aby této mystifikaci byla nasazena koruna, v poslední chvíli byl snímek retušován, protože jeden z vojáků měl na rukách – hodinky. Ale ne jedny, rovnou dvoje (vášeň sovětských rudoarmějců pro náramkové hodinky je dodnes známý detail vítězného tažení). Můžete to vidět u na neretušované fotografii, kterou jsme převzali z wikipedie. A aby toho nebylo dost, pro absolutní nedostatek vlajek byla ta na fotografii sešita z ubrusů z restaurací a po použití musela být rozpáraná a vrácena v původním stavu. Snímek byl potom zveřejněn 13. května v časopisu Ogoňok a stal se doslova ikonickou fotografií dokumentující vítězné tažení proti nacismu a fašismu.
Ironií osudu je, že z trojice vojáků, kteří pózovali pro nakašírovaný snímek byl jeden Bělorus, druhý Ukrajinec a třetí kavkazský muslim. A fotograf samotný měl židovský původ a pocházel z ukrajinského Doněcku…

Historia Magistra Vitae…

Srovnejte si informace, které jsme kdysi dostali s tím, co bylo později zjištěno. A srovnejte si to se současnou situací…

error: Obsah je chránený!!
mersin eskort - eskort mersin - izmir eskort - eskort ankara - amasya eskort - bodrum eskort - eskişehir eskort - mersin eskort bayanmersin eskort - eskort mersin - izmir eskort - eskort ankara - amasya eskort - bodrum eskort - eskişehir eskort - mersin eskort bayan