Tak jako každý rok, ani letos nezahálíme a snažíme se děti a vnuky našich členů seznámit s českou pohádkou prostřednictvím prodloužených víkendů pro děti a rodiče. Již dva takové víkendy proběhly v první polovině letošního roku a dva další na všechny zájemce ještě čekají v září a listopadu. Už teď se moc těšíme.
Oba víkendy byly připravené pro děti od dvou do dvanácti let v doprovodu rodičů a prarodičů, byly plné pohádek, hádanek, her, soutěží, tvoření a konaly se v naší oblíbené lokalitě na Zlaté Idce, v krásné přírodě. Letos se snažíme seznámit děti s knihou Čítanka pro nejmenší na celý rok. Postupujeme podle měsíců v roce, na každý měsíc jsou jiné pohádky, básničky, hádanky a hry. Již jsme prošli dvě roční období – jaro a léto.
V březnu jsme se učili hodiny. Nejdřív jsme si přečetli krásnou pohádku O hodinách s jednou ručičkou a potom si každý vyrobil své hodiny z papírového tácku. Hráli jsme různé hry, učili se říkanky. A protože další víkend byly Velikonoce, recyklovali jsme papírové obaly od vajíček a za pomoci nůžek, barev, lepidla a barevných papírů si vyrobili stojánky na kraslice. Poslední den na všechny děti i rodiče čekala hádanková cesta lesem. Kdo uhádl hádanku, dostal kousek mapy k pokladu, který na závěr všichni společně našli. Bylo nám veselo, především některým maminkám, když se snažily pomáhat dětem při hádání hádanek, které nebyly vůbec jednoduché.
A jak jsme se měli na druhém víkendu? Úplně úžasně. Byla jsem velice překvapená, protože se objevila spousta nových zájemců. První den po příjezdu jsme šli hledat ven kamínky na malování, které jsme potřebovali umýt a usušit, aby byly připravené na druhý den. Potom jsme hráli seznamovací hry, divadlo se lépe hraje lidem, kteří se trochu znají. A po večeři na všechny čekala pohádka O zlé koze. Původně jsme měli v plánu zpracovat tuto pohádku do divadelního představení. Ale nakonec jsme se rozhodli pro jinou pohádku, pro pohádku O veliké řepě, ve které si mohlo zahrát svoji roli každé dítě.
Druhý den ráno krásně svítilo sluníčko, proto jsme rychle namalovali na kamínky skřítky a potom hurá ven. Postavili jsme společnými silami pro kamínkové lesní skřítky domeček z přírodních materiálů, ve kterém skřítci zůstali bydlet. Děti je chodily kontrolovat v průběhu našeho pobytu vždy, když byla nějaká volná chvilka. Odpoledne jsme vyráběli divadelní scénu z papírové krabice a každé dítě i svoji papírovou loutku na špejli. A večer to nastalo. Nejdřív pohádka čtená a potom jsme se všichni stali loutkoherci. To bylo radosti. V tradiční pohádce se objevily i velmi netradiční postavy – například dinosaurus, autíčko a jiní oblíbenci našich dětí. Představení bylo plné překvapení a úsměvných momentů.
Poslední den byl velmi dobrodružný. Na všechny čekala cesta k perníkové chaloupce a jak jinak, před tím i pohádka. Děti měly na cestě plnit náročné úkoly – projít bludištěm se zavázanýma očima, poskládat puzzle, přelézt lanovou dráhu, u perníkové chaloupky říct pohádku a najít perníčky a jablíčka. Všichni si cestou k chatě na dobrotách pochutnali. No a protože víkend má pouze dva dny, víc jsme již nestihli. Proto se už teď všichni těšíme, až se v září opět uvidíme. A co nás čeká, vím zatím pouze já a srdečně vás všechny zvu do naší malé české rodiny.
Jitka Smrigová, ČS v KE
Nejnovější komentáře