Nejkrásnější měsíc roku, měsíc máj, měsíc lásky, tolik opěvovaný v básních.
Pro náš Český spolek v Košicích je 16. květen zvlášť významný, neboť oslavujeme našeho českého patrona sv. Jana Nepomuckého. Tradiční poutní slavnost se konala za hojné účasti věřících v neděli 15. května v kapličce Nanebevzetí Panny Marie na Horním Bankově.

Sv. Jan Nepomucký je patronem zpovědníků, právníků, mostů, loďařů, mlynářů, topících se, bezpečného putování a šťastného návratu, dobré pověsti. Zároveň je symbolem pravdy a spravedlnosti, za tyto hodnoty položil svůj život. Podstoupil nejkrutější mučení z rukou samotného krále Václava IV. Za nevyzrazení zpovědního tajemství královny Žofie.
Typickým pro vyobrazení sv. Jana Nepomuckého je kříž, který drží u srdce, nebo palmová větvička mučedníků, případně vztyčený ukazovák pravé ruky před rty. Zde se dostáváme k samotnému středu jeho života. Dokázal být věrný pravdě, hájit spravedlnost, milovat církev, nezradit své kněžství a to jedině proto, že Kristus byl v jeho životě jedinou velkou láskou.
Uctívání Jana Nepomuckého se rozšířilo až v 17. století – díky jezuitům.
Sv. Jan Nepomucký je mezinárodním patronem evropského významu, o čem svědčí asi 30 tisíc jeho soch ve střední Evropě.
V roce 1972 byl uskutečněn antropologický průzkum ostatků sv. Jana Nepomuckého, který potvrdil jejich autenticitu. V okamžiku smrti bylo Janu Nepomuckému 45 – 50 let a měřil 169 cm.
V Praze na Karlově mostě vznikla tradice, že každý návštěvník Prahy si má sáhnout na sokl sochy tohoto světce.

Před svatou mší jsme pozdravili Královnu máje Pannu Marii slavnostním růžencem a písni Královno nebes.
Poutní slavnost celebroval dp. kaplan Viliam Rečičár. V úvodu mše svaté se zmínil o svatořečení Jana Nepomuckého, kterému předcházela v roce 1715 při pražském arcibiskupství beatifikační komise. K jeho svatořečení přispělo i otevření hrobu v roce 1719, kdy byl nalezen kousek hmoty, považovaný za dochovaný světcův jazyk. Vlastní šetření pak probíhalo v papežské kurii v Římě a výsledkem bylo jeho blahořečení v roce 1721 a pak svatořečení v roce 1729.

Homilie se nesla v duchu 4. velikonoční neděle – neděle dobrého Pastýře. Tento den je dnem modliteb za kněžská a řeholní povolání. Homilie navazovala na evangelium sv. Jana – kapitoly 10, verš 1–10. Dobrým Pastýřem je Bůh a my jsme ovce z jeho stáda. Dobrý pastýř miluje své ovce, chrání je proti „vlkům“ světa, ony ho poznají podle hlasu, jak nám neustále hovoří „miluji Tě“. Dobrý Pastýř dává i život za své ovce. Zářným příkladem takového to dobrého pastýře je i náš světec a mučedník – sv. Jan Nepomucký. Je jediným světcem, který má na sochách i obrazech pět hvězd kolem hlavy – s výjimkou Panny Marie, která jich má dvanáct.

Na závěr slavnosti nám dp. kaplan Viliam Rečičár posvětil nový obraz našeho světce, který jsme v průvodu nesli za zpěvu a modlitby Korunky Božího milosrdenství do kapličky sv. Jana Nepomuckého na Dolní Bankov k výměně za starý – již opotřebovaný vlivem lesního prostředí. Se svatým Janem jsme se rozloučili krátkou pobožností – litaniemi a přímluvami k českým patronům s Pannou Marii – loretánskými litaniemi i třemi mariánskými písněmi.
Poutníci se pak odebrali k pramenu sv. Jana Nepomuckého, který se nachází pod kapličkou, aby si odnesli do svých domovů nejen krásné duchovní zážitky, ale i výbornou minerální vodu pro příjemné osvěžení svých drahých.

Zdena Hloušková

Ze života spolkuČeská pouť k sv. Janu Nepomuckému 2011