České Vánoce v Michalovcích 2024

Tak jako každý rok, tak jsme i letos připravili pro členy našeho klubu ČS oblíbenou akci, která má letitou tradici. Sešli jsme se v restauraci Rozkvet v Michalovcích, protože nemáme vlastní prostory.
Členové si při společném setkání připomněli české tradice, Vánoce svého dětství a české vánoční obyčeje. V přípravě našich Vánoc jsme postupovali podle časového harmonogramu, a proto jsme včas vyzvali členy, aby se přihlásili do soutěže o nejlepší vánoční cukroví, kterou organizujeme každý rok. 16. prosince proběhl slavnostní večer. Po přivítaní následovalo literární pásmo České vánoční zvyky a koledy, tentokrát z historie silvestrovských oslav, které připravila předsedkyně klubu ČS.
Silvestr, poslední den v roce, je dnes spojen s bujarými oslavami. Kdy však lidé začali vítat nový rok? Kdy se začal Silvestr slavit? Proč je začátek nového roku 1. ledna? Římská liturgie zasvětila den 31. prosince památce papeže Silvestra I., který právě o posledním prosincovém dnu roku 335 zemřel. Tehdy se lidé řídili podle juliánského kalendáře, který stanovoval začátek roku na 1. ledna. Staří Římané v předvečer nového roku zdobili své domy, pořádali hostiny, pili opojné nápoje, zpívali a bavili se, a v souvislosti se symbolikou nového začátku se také s oblibou vzájemně obdarovávali. Z pohanských dob sice známe oslavy spojené s 1. lednem, ovšem ty byly pochopitelně církví nepřijímané. K ustálení začátku „občanského“ roku na první lednový den došlo ve většině Evropy až ve druhé polovině 16. století, kdy se naplno prosadil kalendář nový, gregoriánský. A tak začal platit i jednotný začátek roku, a to den 1. ledna. Veselé veřejné vítání nového roku je však zvyk pocházející až z 19. století.
V Čechách a na Moravě se s posledním dnem roku pojila celá řada lidových tradic a pověr. Do vesnických stavení chodily o silvestrovském večeru „ometačky“, což byly chudé ženy oblečené v černých šatech s metlou v ruce. Třikrát zaklepaly na dveře, a když byly pozvány dovnitř, ometly kamna se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého“. Pak měla kamna v příštím roce dobře hřát a hospodyně na nich neměla nic připálit. Ometačky pak dostaly něco dobrého na zub nebo peníze. Ve svátek svatého Silvestra se nemělo prát. Pokud by vyprané prádlo viselo na šňůrách přes silvestrovskou noc, v příštím roce by zemřel některý člen rodiny. K obědu se na Silvestra jedla čočka, to aby doma nechyběly peníze. Večer pak přišel na řadu ovar a jablka s křenem, aby byl člověk po celý nový rok zdravý.
Na svatého Silvestra nebývalo zvykem pít do časných ranních hodin. Lidem stačilo navštívit kostel a poděkovat za dobré prožití uplynulého roku. Modlili se také za dobrý průběh roku následujícího. Dbalo se také na to, aby byly vyrovnány všechny dluhy, prováděl se generální úklid obydlí a vše nepotřebné se vyhodilo nebo spálilo. Důsledná péče se věnovala i očistě těla. Nový rok měl každý vítat obdařen duševní i zevní čistotou.

Také dnes se říká, že „jak na Nový rok, tak po celý rok“. Zejména na venkově lidé věřili, že budou celý rok dělat to, co právě na Nový rok. V kapse proto musel mít každý 1. ledna minci, aby se ho držely peníze po celý příští rok. Kdo jako první host vešel do domu, ten předpovídal, jaký bude celý rok. Pokud byla prvním hostem nějaká stařena, v rodině se měly objevit hádky. Pokud přišlo první dítě, mládenec či dívka, domácnost měla být v příštím roce plná lásky a svornosti. Děvčata na vdávání na Nový rok čekala před kostelem a sledovala, kdo z něj po mši jako první odejde. Muž předpovídal do roka veselku, žena ji naopak vylučovala. Pokud kostel jako první opustila stará žena, dívka měla zůstat starou pannou, pokud šlo první dítě, měla přijít o poctivost ještě před svatbou.
Mnoho pověr a obyčejů se na Nový rok vztahuje k jídlu. Strávníci by se tento den měli vyhnout jakékoliv drůbeži (či jiným opeřencům), aby z domu neulétlo štěstí. Ovšem stejný problém by byl i s králíkem nebo zajícem – to by štěstí zase uteklo. V podobě ryby může dokonce i uplavat. Naopak, žádoucí je pochutnat si na čočce, neboť kdo ji sní, ten má následující rok peníze zaručené. Milovníci masa by si měli dopřát vepřové, obzvláště prasečí rypáček, ten prý určitě přinese štěstí a bohatství. Anebo rovnou celé sele. V některých regionech Česka se na Vánoce pekla vánočka s hrachovým zrnkem, která se podávala právě na Nový rok. Ten, kdo ve své porci zrnko našel, měl v dalším roce ve všem štěstí a netrpěl nouzí. Dále se pekly koláče, do kterých se zapékaly mince.
Při vánočním povídání probíhala i soutěž o nejlepší vánoční cukroví. Naše členky zase jednou mohly ukázat své pekařské dovednosti. Nechyběly příběhy, příhody z Vánoc i ze silvestrovských oslav. Celý večer plynul v příjemné atmosféře. Na závěr dostal každý z účastníků milou vzpomínku ve formě vánočního bulletinu a cukroví. Těšíme se na naše společné klubové setkávání v novém roce 2025. Čas neuvěřitelně běží.

Mgr. Vlasta Vojníková
MK ČS Michalovce