Český masopust v Michalovcích

Masopust trvá v České republice od Tří králů až do Popeleční středy. Masopustní zvyky mají původ v slovanských oslavách konce zimy. Jiný název je šibřinky, fašank, ostatky, vostatky, končiny, voračky.
Je to období zábav, hodovaní a svateb, podobně jako v SR. Slaví se poslední tři dny masopustu. V minulosti se přípravy konaly na Tučný čtvrtek, kdy se dělaly zabíjačky a smažily se tradiční koblihy. Masopustní neděle (Jalové hody) byla dnem hodovaní žen, které si zaplatily muzikanty i hospodu a zábavu uspořádaly jen pro sebe. Mužovské bály se konaly v pondělí, zábava byla jen pro ženaté a vdané, svobodná chasa tam neměla přístup. Všechno končilo Masopustním úterým, které bylo vrcholným dnem celého masopustního období. V tento den šel veselý průvod masek vesnicí a nevynechal žádný dům. Masopustní maškary dostaly za vtipné taškařice na účet hospodáře výslužku. Vše, co se při průvodu nasbíralo, se pak shromáždilo na večerní zábavě v hospodě. Na závěr rej masek pochoval basu nebo utopil masku Masopusta, což symbolizovalo konec zábavy před blížícím se postním obdobím.
Členové Českého spolku přišli v maskách, které jim umožnily bezprostřední zábavu v této těžké době. Nesměl chybět bohatý program sestavený z masopustních písní, básniček a lidových říkadel. Připravili si soutěž v pečení koblih a soutěž o nejlepší masku. Každý z účastníků dostal bulletin o historii masopustu v Čechách, která sahá do 13. století.
Společná setkání nám velice chyběla, proto jsme využili první příležitosti, kdy se uvolnila protipandemická opatření, abychom zorganizovali masopustní zábavu. Fotografie svědčí o tom, že se nám Masopust vydařil! Český masopust v Michalovcích 2022 byl realizován s finanční podporou Fondu na podporu kultury národnostních menšin SR.

Mgr. Vlasta Vojníková