Tuto podobu celého souboru Jiráskova díla vydaného v padesátých letech si pamatujeme nejen proto, že některé romány byly i v tzv. povinné četbě. Nám utkvěly zejména „Psohlavci“ a hlavně výrok Jana Sladkého Koziny: „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd“.
V klubu nám události, které se staly na Chodsku, připomněla paní Sedláková, pocházející právě z kraje Chodů. Chodové žili na západě Čech od Tachova po Všeruby a požívali četná práva, která jim udělil Jan Lucemburský. Byli osvobozeni od roboty, měli právo ženit se a stěhovat, nechat děti vyučit se řemeslu, lovit zvěř a ryby, těžit dřevo, vším obchodovat, mít vlastní soud. Chodové nepodléhali šlechtě, ale přímo králi. Některá práva měli písemně, na pergamenech, některá byla „zvyková“.
Za tyto práva platili panovníkovi povinnostmi – strážní službou na česko – bavorské hranici. Hlídali hraniční kámen, aby ho někdo neposunul, doprovázeli panovníky, kupce a obchodníky přes hranici a jiné.
Koncem 16. století ztratily Chodské hlídky svůj účel a postupně byla práva Chodům odebírána. Do kraje přišel rod Lamingenů z Albenreuthu, který skupoval vesnice a Chodové se postupně stali jejich poddanými. Po Bílé hoře se podmínky v Čechách všeobecně zhoršily a na Chodsku vznikaly četné nepokoje. V. M. Lamingen (česky Lomikar) měl ekonomického ducha, ale tvrdou ruku. Chodové zvyklí  na stará privilegia mu odmítali poslušnost. Do čela rebelů se postavil Jan Sladký Kozina. Chodům nepomohly ani stížnosti podané císaři. Spory mezi „Lomikarem“ a Chody ukončila 28. 11. 1695 poprava Jana Sladkého Koziny v Plzni, které se museli Chodové povinně zúčastnit.
Legendární Kozinova výzva k Lomikarovi se naplnila ještě před uplynutím roku. Vdova po Lomikarovi se znovu provdala a z Chodska se spolu s dětmi odstěhovala. O rebeliích zůstaly zachovány záznamy v místních kronikách, ze kterých čerpal i spisovatel Alois Jirásek. Osud Chodů byl zpracován i v opeře K. Kovařovice Psohlavci, která měla premiéru v Národním divadle v roku 1898 a také ve filmech.

Miluše Babjáková

Klubové akceChodské rebelie v podání Aloise Jiráska