Vychází první číslo časopisu Stříbrný vítr s označením 1/2020 – čtěte, je tu pro vás!

Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále…
Kdo by neznal staré známé a stále populární rčení, zvlášť když ho slýchá od mala.

Od začátku roku už jsme těch kroků a někdy i skoků absolvovali více, už jsme je, jako každý rok, přestali počítat.

Začínáme další díl našeho oblíbeného seriálu s názvem Stříbrný vítr. Hodně jsme přemýšleli, co nového přineseme, čím ještě zvýšíme váš zájem o časopis, proto se i letos setkáte s několika novinkami. Jednou z nich je i návrat k redakčnímu slovu na úvod – tak nějak cítíme, že bez tohoto oslovení je časopis jakoby anonymní. Nachystali jsme i novou rubriku a nějaké drobnosti. Co je ale nejdůležitější, rozšiřujeme rozsah, takže*k dosavadním 24 stranám přidáváme další 4. I když nám sudičky letos nepřáli a zatím se nám nepovedlo získat takovou podporu pro výrobu a tisk časopisu, jako bychom si přáli, zavazuje nás váš zájem. My už se s tím nějak vypořádáme.

Když už je řeč o podpoře aktivit – ve Fondu pro podporu kultury národnostních menšin proběhlo už začátkem února hodnocení projektů, které se ucházejí o podporu z tohoto fondu. Jako každým rokem, i letos konstatujeme, že projekty předložily ze všech regionálních Českých spolků pouze tři – Bratislava, Trnava a Košice. A co zbylé spolky? Trenčín, Žilina, Martin, Liptov, Stará Ľubovňa a koneckonců i Zvolen? Fond, který má jasná pravidla a především dostatek zdrojů, napočítal letos pouhých 51 projektů, z nich určitě více jak třetina přišla od subjektů, které pouze zkouší, jestli by z peněz, určených na podporu české národnostní menšiny, něco pro svou činnost získali. Jak odůvodňují předsedové regionálních spolků a jejich výbory, že nechávají ležet finance, které by jim pomohly v organizování činnosti a pozvedly na vyšší úroveň jak komunikaci uvnitř spolků, tak i navenek, k majoritě?

Abychom však nebyli za škarohlídy, ukončíme tento úvod do roku 2020 trochu odlehčeně, citací z aktuálně možná nejčtenějšího díla:

„V televizi jsem jednou viděl interview se starým hercem,“ přidal se Lars. „Ptali se ho, jestli by se mohl s diváky podělit o svou životní zkušenost. Odpověděl, že může. Týká se prý sprchového závěsu. Musí byt zastrčený do vany, ne mimo ní. Když trčí vně, voda zaleje podlahu.“

Tak hezké čtení a krásné jaro!
Jiří Zaťovič