O tom, jak se orientovat na internetu jsme již psali. Ale připomínat to nikdy neuškodí. Zejména v současnosti, kdy na každého z nás cílí celé baterie nepravd, pololží, hoaxů a nesmyslů. Užili jsme si jich více než dost v nedávných volbách prezidenta České republiky. Proti komu byly namířeny a koho téměř obešly dává celkem jasný obraz o pozadí producentů internetových nesmyslů.
A denně jsme svědky nových a nových „zaručených pravd“ a odhalení „přísně utajovaných informací“, které k nám připlouvají prostřednictvím elektronické pošty, obvykle od známých, rodinných příslušníků, kolegů a dalších na první pohled důveryhodných osob. Zprávy, týkající se zaručených receptů na věčný život, vyřešení všech klimatických problémů planety, ideální investice, které z adresáta dokáží udělat nejbohatšího člověka na zeměkouli, deseti největších záhad planety… nebo nejúčinnější způsob, jak vyčistit zašlé nádobí. Těch témat je bezpočet. A mají jeden společný znak – schází jim jakýkoliv zdroj, ze kterého jsou ty informace sdílené, schází jim autorství (obvykle začínají jako pohádka: Četl jsem na internetu… a pak dál bla, bla, bla…). Co jim ale neschází, je seznam adres, někdy jich je dvacet, jindy stovka, to záleží, jak kdo s adresářem pracuje (a jestli to umí). A další společný znak těchhle blábolů – jde vesměs o nevyžádanou poštu. Nikoho jste se na dané téma neptali a vlastně jste o něj doteď vůbec neměli zájem.
Je velkou záhadou, jak je to možné, že i vzdělaní lidé podlehnou svodům internetových řetězových mailů a posílají je dál. I když každý z nás ne jednou a ne dvakrát v době papírové a obálkové našel ve schránce dopis, který bylo nutno opsat – pětkrát, desetkrát, v některých případech i dvacetkrát a rozeslat je na adresy svých nejlepších přátel, aby se řetěz nepřerušil a štěstí se na nás usmálo. A pro jistotu byl v každém takovém dopise i dovětek o tom, jak Emanuel J. Rodriquez z Tralalandie dopis nepřepsal, řetěz tím přerušil a do roka a do dne ho našli utonulého… nebo něco podobného. Dneska už si s tím strašením nedělá nikdo starosti. Důvěřivých lidí, kteří slupnou všechno i s návnadou, je stále víc, přeposlání je daleko jednodušší a hlavně levnější. A navíc, ten pocit důležitosti, který rozesílatel nebo přeposílatel internetových blábolů nadobude! Přece, kdyby nezasáhl a promptně neinformoval všechny své známé a přátele, zůstala by jim pravda neodhalena, ba pťímo utajena!
Dovolím si citovat ze serveru ct24.cz:
„V Česku slouží řetězové maily jako jeden z hlavních dezinformačních kanálů. Tuzemský fenomén zpráv, které pracují se strachem a vyvoláváním nenávisti, cílí hlavně na starší generaci, která v internetovém prostředí patří k nejzranitelnějším skupinám.“
A rád bych vás upozornil na pořad Reportéři ČT, pro který tuto problematiku v posledních měsících pro pořad Reportéři ČT mapovali Ondřej Golis a Zuzana Černá. Výsledky jejich práce si můžete přečíst a zhlédnout na odkazu níže – stačí kliknout.

Jiří Zaťovič
(ilustrační obrázek pochází z webu ct24.cz)

Po stopách řetězových mailů s Českou televizí

 

 

AktuálněDezinformace naše vezdejší dej nám dnes