Podle ročního plánu Českého spolku v Trnavském regionu, působícího v Piešťanech, na mě připadlo připravit si přednášku z bohaté historie naší vlasti, konkrétně o Přemyslu Otakarovi II. Pocházím ze Znojma, proto je mi toto téma obzvlášť blízké.
Ve středu 19. listopadu 2025 jsme se tedy vydali na virtuální výpravu do Českého království ve 13. století. Pro lepší představení tématu jsem na přednášce použila v náznaku historický oděv. Vyzbrojena jsem byla několika zdroji z knih a časopisů.
Většina národů, etnických skupin, konkrétních kultur a lidí žijících na určitých územích opírá svoji legitimitu, v dobách prosperity i krizí, o autoritu výjimečných představitelů své komunity, ať již zemřelých nebo žijících. Mnohé informace o těchto osobnostech měly reálný základ, další byly „přizpůsobené“, fakta se na jedné straně opírala o historické dokumenty, na straně druhé byly nežádoucí detaily zamlčované a žádoucí vyfabulované. Případů skutečně známých osobností se to, při dostatku objektivních zdrojů a pramenů, naštěstí nemusí týkat.
Domnívám se, že jméno Přemysl mohlo být odvozené od slova přemýšlet. Což mohlo poukazovat na žádoucí kvality a povahu vládnoucích elit.
Život Přemysla Otakara II. byl plný výjimečných i náročných událostí.
Prvním českým králem byl Vratislav II., v roce 1085 dostal požehnání Svaté říše římské. Panoval do roku 1092. Přeskočíme-li dlouhou řadu panovníků z rodu Přemyslovců, dostaneme se k Přemyslu Otakarovi I., prvnímu dědičnému českému králi, který spravoval zemi v letech 1198 – 1230. Po něm žezlo převzal jeho syn Václav I. (1230 – 1253), otec Přemysla Otakara II.
Ten přišel na svět v roce 1233 v Městci Králové. Protože jeho starší bratr Vladislav zemřel, Přemysl Otakar II. po něm zdědil titul moravského markraběte. Jejich otec se po této události stáhl na hrad Zvíkov. Matkou Přemysla Otakara II. byla Kunhuta Švábská. Zemřela v době, kdy se vzbouřila česká šlechta, syn povstal proti otci. Svatá Anežka, teta Přemysla Otakara II., dohodla mír mezi oběma stranami. Král Václav I. nechal, jako akt odpuštění, synovi markrabství moravské, ale skuteční vůdci povstání, Ctibor a Jaroš, byli popraveni.
Václav I. a Přemysl Otakar II. pak společně získali Rakousko a další knížecí tituly k tomu.
Osmnáctiletého markraběte Přemysla Otakara páni zvolili v roce 1251 novým vévodou. Musel se ale oženit s dědičkou rakouských zemí Markétou Babenberskou, vdovou po římském králi Jindřichovi z rodu Štaufů. Markétě bylo tehdy už přes 50 let, sama později odešla do kláštera. Mladému Přemyslovi se zalíbila šestnáctiletá Anežka z rodu Kueringů, byla tak první doloženou milenkou českého krále. Narodil se jim syn Mikuláš, který se stal pánem Opavy, a dcery Anežka a Eliška, provdané poději za české šlechtice. Přemysl Otakar II. se poté rozvedl s Markétou, rakouská území už měl jistá.
Vojenská činnost Přemysla Otakara II. se projevila v roce 1260 vítězstvím jeho spojeného vojska Čechů, Moravanů a Rakušanů, když porazil vojsko Bély IV. v bitvě u Kressenbrunnu. Mír si Přemysl Otakar II. pojistil sňatkem se sedmnáctiletou Kunhutou Haličskou, schovankou na uherském dvoře. Byla milující, ale také ambiciózní manželkou.
Ve své době byl Přemysl Otakar II. nejmocnějším panovníkem Evropy. Postupně si získal Chebsko, Galindii, Jatvěžsko a Litvu, Korutany a část Kraňska – dnešní Slovinsko. V roce 1271 česko-moravské vojsko obsadilo Pováží, Bratislavu, Nitru, proniklo až k řece Hron.
O vůdčí postavení v Říši římské soupeřili Richard Cornwallský, kterého ale více zajímaly záležitosti v Anglii, a Alfons Kastilský, který však také této možnosti nevěnoval větší úsilí. Německá knížata se obávala, aby v čele Svaté říše římské nestál příliš mocný vládce, což se projevovalo v různých dobách. Proto raději zvolila v roce 1273 Rudolfa I. Habsburského, chudého šlechtice původem z dnešního Švýcarska. Přemysl Otakar II. jeho volbu neuznal, nevydal mu ani rakouské země, proto dal v roce 1275 Rudolf Habsburský Přemysla Otakara II. do říšské klatby. Postavil ho tím mimo zákon. Proti Přemyslu Otakarovi II. začala odboj i část české šlechty vedená mocným rodem Vítkovců v čele se Závišem z Falkenštejna. Přemysl se jim pomstil. V roce 1276 se podrobil Rudolfovi Habsburskému, což ale nemínil dodržet. Přemysl Otakar II. za to dostal jako léno Čechy a Moravu.
Od jara 1278 se obě strany chystaly na rozhodující boj. Rudolf Habsburský soustředil své muže v Hainburgu. Vojska se střetla 26. srpna 1278 na den svatého Rufa v horkém letním dni, rytíři měli na sobě těžká brnění. Přemysl Otakar II. měl ve vojsku jen asi 25 tisíc mužů. Šedesátiletý Rudolf Habsburský měl víc zkušeností s taktikou boje.
V přímém boji pak Přemyslu Otakarovi II. nejdřív zabili koně, on sám utržil 17 těžkých ran. Byl obrán o drahocennou zbroj. Protože byl ale v klatbě, vrahové nebyli potrestáni. Protože Rudolf si silného protivníka vážil, vystavil tělo Přemysla Otakara II. ve Vídni, na pohřbu byla i vdova Kunhuta. Po uplynutí papežské klatby bylo tělo převezeno na 18 let do minoritského kláštera ve Znojmě. Potom nechal jeho syn Václav II. přenést ostatky do katedrály svatého Víta na Pražském hradě do hrobky rodičů. Náhrobek je dílem Petra Parléře. Je zde latinský nápis – Toto jsou kosti Otakara, vznešeného krále českého.
V roce 1978 byl odhalen památník bitvy na Moravském poli v Marchfeldu v Dolním Rakousku, v těsné blízkosti železniční tratě Břeclav – Vídeň, blízko rakousko-slovenské hranice.
Smrt dostihla krále Přemysla Otakara II. v jeho 45 letech. Pátý král z rodu Přemyslovců byl mocným panovníkem. Za jeho vlády bylo založeno i velké množství měst a díky dolům na stříbro země zbohatla. Právě díky této skutečnosti by se mělo Přemyslu Otakarovi II. přezdívat jinak, než „král železný a zlatý“. Od roku 1249 se Jihlavské horní právo rozšířilo do světa (byl to zásadní středověký kodex upravující těžbu stříbra a provoz dolů). Záporným bodem ale zůstává zavedení inkvizice v roce 1257.
V každém ohledu je osobnost Přemysla Otakara II. významnou postavou v dějinách českého státu a obohacuje naše historické povědomí.
Mgr. Ivana Pavelková
Nejnovější komentáře