V Zemplínské knihovně Gorazda Zvonického v Michalovcích pokračovala v režii místního klubu Českého spolku série přednášek z české historie zaměřená na jedno z nejslavnějších období českých dějin – na dobu husitskou.
V měsíci dubnu to byla přednáška na téma „Jan Hus, jeho učení a význam pro český národ“ a v květnu pokračování „Husitské hnutí, jeho význam a přínos pro Slovensko“. Po krátkém úvodu, kterým přednášející, JUDr. Miroslav Schýbal, uvedl posluchače do období, kterého se přednáška týkala a objasněním vnitřní i mezinárodní hospodářské a společenské situace přiblížil podstatu vzniku husitského hnutí.
Stěžejní postavou hnutí byl beze sporu kněz Mistr Jan Hus, rektor Karlovy univerzity, známý kazatel v kapli Betlémské v Praze. Hus, navazujíce na některé kritické názory na církev a společnost anglického filozofa Johna Wycliffa, rozvinul a hlavně jasně a srozumitelně ve svých kázních v českém jazyce pojmenoval nejzávažnější problémy v církvi a společnosti. Hus nikdy nežádal odstoupení od církve, ale její návrat k prvotní, tzv. apoštolské církvi. Žádal, aby se církev vzdala majetku v rozsahu, který pro svoji činnosť nepotřebuje, vzdala sa světské moci, která ji nepřináleží. Kritizoval nezřízený a nemravný život nejenom kněžích ale i pánů, měšťanů a prostého lidu. Jeho snahou však nebyla změna společenského systému, ale jeho náprava. Nevyzýval na boj a násilí, na revoluci, ale na postupnou, společensky přijatelnou změnu. Dostal se i do teologických sporů s církví ( přijímání podobojí, církevní koncil stojí nad papežem, hlavou církve nemá být papež, ale Kristus, odsouzení prodávání odpustků a pod.) Výsledkem sporu bylo vyhlásení Husa za kacíře na koncilu v Kostnici a jeho upálení 6. 7. 1415.
Husova smrt otřásla českým národem. Pro svoji odvahu hájit svoji pravdu i za cenu stráty života se Hus stal symbolem vzdoru a odporu proti církvi a společenským nešvárům, který vyvrcholil v husitskou revoluci. Za její začátek se považuje první pražská defenestrace 30. 7. 1419, kdy se poprvé objevuje i jméno Jana Žižky z Trocnova, který se stal fenoménem této revoluce. Byl to ojedinělý zjev vojevůdce ve světových dějinách –  neprohrál ani jednu bitvu, kterou vedl jako velitel. Zčistajasna se vynořil jako skušený vojevůdce. Vojenské schopnosti získal v mladosti jako lapka v jižních Čechách, bojoval jako námezní žoldnéř v polských řadách v bitvě u Grunwaldu proti Řádu německých rytířů, pravděpodobně v Uhrách v bojích proti Turkům, v tzv. stoleté válce s Angličany proti Francouzům v bitvě u Azincourtu. Dokázal sjednotit a otupit radikální křídlo husitů. Porazil domácí protihusitský odboj i křížové výpravy, vedené vojsky z celé Evropy proti husitským Čechám. Jeho následovník, Prokop Holý rozšířil husitskou revoluci o tzv. spanilé jízdy – výboje do okolních,  krajin, mezi jinými i na Slovensko. Husitská revoluce skončila, v důsledku vnitřních rozporů, bitvou u Lipan v r. 1434, kde bojovali husité mezi sebou.
I přes výboje na Slovensko a dočasné obsazení západního  a značné části i severovýchodního Slovenska, husitské myšlenky se na Slovensku výrazněji neprosadily. Důvodem toho byla skutečnost, že církev tu neměla tak výrazné postavení jako v Čechách, chyběli kazatelé, kteří by toto učení rozšiřovali, patriciát v městech byl většinou německý, který v zárodku tvrdě jakoukoliv kritiku potlačoval, šlechta byla uherská, která stála za hlavním odpůrcem husitů Zikmundem. Kladným výsledkem bylo to, že v obsazených městech po útěku nemeckého patriciátu se posilnilo zastoupení Slováků, rozšíření českých knih umožnilo větší vzdělanost.
Hlavní význam husitské revoluce spočívá v tom, že skončila hegemónie katolické církve – v Čechách byly dvě církve – kališnická a katolická, což bylo předzvěstí reformního hnutí, které vyvrcholilo v pozdější době rozkolem církve ve formě protestantizmu. Výrazně oslabila podíl církve na světské moci a současně oslabila katolickou církev odejmutím značného množství pozemkového majetku. Upevnila postavení české národnosti a pro český národ v letech útlaku a nesvobody znamenala obrovskou morální sílu v boji o jeho zachování.

JUDr. Miroslav Schýbal

Místní klub MichalovceMistr Jan Hus, husitské hnutí, jeho význam a přínos pro Slovensko