Ve společenském klubu jsme si 23. září připomněli 100. výročí narození básníka, prozaika, překladatele a dramatika Františka Hrubína. Pro účastníky besedy nebyl neznámou osobou. S jeho dílem jsme se setkávali už ve školských lavicích a v pozdějším životě v divadle, televizi. Umělecká generace (Hrubín, Hora, Halas, Seifert a jiní) byla známa dramatickými změnami uměleckých prostředků a směrů jejich tvorby, ale také změnami postojů, k čemu přispívala doba, ve které žili.
Besedu vedla paní Kisucká.
Hrubínova tvorba to je pestrá směs různých směrů a žánrů – poezie z počáteční fáze jeho tvorby s motivy země, rodu, životního údělu, místem člověka na zemi se výrazně liší od jeho zralé tvorby. Zajímavostí je, že v době okupace byl položen kámen jeho tvorby pro děti. A od té doby psal nejvíce pro ně. Jeho verš dosáhl definitivní podobu až po osvobození.
Naše generace si také spojuje jméno Hrubín s dramatickou tvorbou – známe ho jako autora Srpnové neděle, ale také poémy Romance pro křídlovku. Práce ze sklonku 60. let Oldřich a Božena, Lešanské jesličky a Kráska a zvíře jsou důkazem jeho vztahu k životu.
Taky jsme si trochu zopakovali literaturu ze školních lavic a navíc se potěšili přednesu díla básníka. Průběžně mezi výkladem nám totiž paní Kisucká přednášela úryvky Hrubínových básní.
Připomeňme si i my bohatou tvorbu Františka Hrubína aspoň jednou kratičkou ukázkou:
Září
Oddechla si země, hlíny její,
které pilně zrno hnaly v klas,
k slunci mírnému se obracejí,
nové zrno přijímají zas.
Vánky hrají na bělostné struně
babích let, již předou pavouci.
S vůní ohýnků se mísí vůně
z borového lesa vanoucí.
Od hor k horám země prostírá se,
v každém jejím pohybu je mír,
A tou zemí, zaslíbenou kráse,
kráčí rozsévač o bohatýr.
Nejnovější komentáře