Původně jsem chtěl psát o Matějské pouti, o její tradici a současnosti.
Původně mělo číslo vyjít do poloviny března.
Původně jsme se chtěli těšit na jaro.
Ale všechno je jinak.
Jak už to předpověděli Fešáci: „My čekali jaro a zatím přišel mráz …“ (tuto písničku jsme si zpívali na čundru nebo u táboráků už v roce 1975, objevila se na prvním albu skupiny – Ostrov Fešáků, vydaném Pantonem). Geograficky to upřesnil Zdeněk Mlynář, který v roce 1978, už v exilu, vydal své vzpomínky na Pražské jaro pod názvem Mráz přichází z Kremlu (samizdatové vydání z roku 1978 lze pořídit v antikvariátě za rovných tisíc korun).
Když píšu tyto řádky, páchají ruští vojáci genocidu v Mariupolu a ostřelují už i města na západě země. Ruský ministr zahraničí bez uzardění tvrdí na kameru, že Rusko Ukrajinu nenapadlo, ale jedním dechem žádá, aby se Ukrajina podvolila. Domýšlivý vládce z Kremlu, který si nepřipustí ani nejbližší spolupracovníky blíž než na 15 metrů (když už jsme u toho, kdo vůbec může být spolupracovníkem něčeho takového?), se najednou setkává nejenom tváří v tvář, ale i bok po boku s letuškami. Proč právě s nimi, nad tím kroutí hlavou jiné kapacity, svět se baví nad schopností vrahovy ruky procházet mikrofonem. Vot, těchnika boľšaja! Jak nás kdysi učili ve škole, v Rusku (tedy Sovětském svazu) je všechno nejlepší – mají zaručeně nejrychlejší hodinky na světě, jejich laptopy jsou nejtěžší na světě, od jejich mikročipů větší nenajdete a jejich auta mají největší spotřebu na světě. Mají nejvíce letů do kosmu. A 27 milionů obyvatel země nezná dodnes splachovací záchod. Mají nádherný Petrodvorec (který mimochodem postavil car Petr I. se svou manželkou Kateřinou, původem selkou z polsko-litevského rodu; inspirací mu byla nejspíš poznávací výprava do Evropy, kterou absolvoval v utajení – už tehdy…), ale když se podíváte na google.maps od Moskvy dál na východ zjistíte, že pověstné Potěmkinovy vesnice, které nechal kníže toho jména vystavět kolem Dněpru a na Krymu ke konci 18. století, když se chtěla carevna Kateřina II. pochlubit Josefovi II. Habsburskému, jak vzkvétá její vlast, si v ničem nezadají s vesnicemi, ve kterých žijí lidé dnes. Kdyby měla carevna možnost vyslechnout si první novoroční projev prezidenta Václava Havla z roku 1990, dozvěděla by se, že:
„(Vaše) země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál (…) národů není smysluplně využit. Celá odvětví průmyslu vyrábějí věci, o které není zájem, zatímco toho, co (lidé potřebují, se jim) nedostává. Stát, který se nazývá státem dělníků, dělníky ponižuje a vykořisťuje. (Vaše) zastaralé hospodářství plýtvá energií, které (máte hodně). Země, která mohla být kdysi hrdá na vzdělanost (své inteligence), vydává na vzdělání tak málo, že je dnes na (konci světových žebříčků). Zkazili (jste) si půdu, řeky i lesy, jež (vám vaši) předkové odkázali, a (máte) dnes nejhorší životní prostředí v celé Evropě. Dospělí lidé u (vás) umírají dřív, než ve většině evropských zemí.“
Přesto všechno se nejvíce činí proruská propaganda, která se neštítí tvrdit, že porodnici bylo potřeba vybombardovat, protože se v ní usadili ostřelovači. Mezi velká vítězství se řadí i zajetí ředitele divadla nebo únosy starostů… Neustálé opakování lži o potřebě denacifikace a demilitarizace Ukrajiny se kupodivu nestává pravdou, ale nabývá na síle – světu je jasné, že to lze docílit jedině okamžitým odchodem ruských vrahů z obsazeného území. A co bude dál? …
Jiří Zaťovič
Nejnovější komentáře