Na červnovém literárně – hudebním setkání Už vím, co bdu číst, kde nám je vždy dobrou pomůckou publikace vydaná Veřejnou knihovnou Jána Bocatia s titulem „1000 dobrých knih“, jsme se zastavili u písmene O a věnovali se dvěma autorům – Janu Otčenáškovi a Ivanu Olbrachtovi.
Mezi Otčenáškovy milostné romány patří Když v ráji pršelo. Život novodobých Robinsonů, mladých manželů Petra a Lu, zaujal autorku anotace J. Amrichovou a vzkazuje čtenářům – přečtěte si a nebudete litovat.
Většinu času jsme věnovali Ivanu Olbrachtovi a to výhradně části jeho tvorby na Podkarpatské Rusi, jmenovitě v Koločavě a okolí. I.Olbrachtovi bylo už skoro padesát let, když se rozhodl vyměnit politickou atmosféru Prahy za panenskou přírodu Podkarpatské Rusi. Už během prvního pobytu v roce 1931 ho Verchovina silně nadchla jednak přírodou nedotčenou civilizací a také tragikou středověkého způsobu myšlení lidí.
Ve Veřejné knihovně Jána Bocatia mají zajímavou knihu Olbracht, Nový, Vančura: Marijka nevěrnice. Nicméně v knize se nepíše o dávno zapomenutém filmu. Mezinárodní festival archivních a restaurovaných filmů Il Cinema Ritrevato v italské Bologni v roce 2010 udělil hlavní cenu v kategorii znovuobjevený film, právě tomuto DVD. Námět a scénář napsal I.Olbracht, scénář doplnil K.Nový, režii měl V.Vančura. Knihu uspořádal P. Taussig a mimo jiné se v ní vyjádřil, že Marijka nevěrnice je realistickým filmem par excellence. Ve vzpomínkové knize najdeme také zajímavé články z natáčení jejichž autorem je I.Olbracht. „V Marijce nevěrnici hraje každý sám sebe. A věru jen tak jsou možné herecké výkony, jakých režisér V.Vančura dosáhl a za které se nemusel styděti žádný slavný herec. Neboť tito lidé nehrají nastudované úlohy, nýbrž sami sebe, své radosti a utrpení, své slzy i boj“.
Příběh i legenda o Nikolovi, Eržice a dalších obyvatelích zapomenuté karpatské vesnici I.Olbrachta natolik uchvátily, že napsal svou známou knihu Nikola Šuhaj loupežník. Přitom se hodně přidržoval skutečných událostí. Nikola byl zabit v roce 1921, kniha vyšla v roce 1933. Možná, že si někdo řekne, kdo už ji dnes bude číst. Ale tak jako prožívá svou renesanci film Marijka nevěrnice, prožívá ji i příběh karpatského zbojníka. Před lety vznikl v Brně muzikál Balada pro banditu na motivy Olbrachtova románu, autorem textu je Milan Uhde, hudbu složil Miloš Štědroň. Návštěvníci literárně-hudební akce měli možnost vyslechnout několik písniček z tohoto muzikálu v podání I.Bitové a M. Donutila. Balada pro banditu je stále v repertoáru různých českých divadel. M. Donutil byl i patronem filmu Mikola v Koločavě, ve kterém účinkovali mentálně postižení z různých zemí a který byl uveden na filmovém festivalu pro mentálně postižené 2011. A Městské divadlo Brno uvedlo jiný muzikál dvojice autorů Moša Ulrych s názvem Koločava, který je rovněž adaptací Olbrachtova románu.
I.Olbracht proslavil Koločavu a tak v ní má své trvalé místo. Před školou pomník I.Olbrachta, také Muzeum I.Olbrachta, každoroční Folklorní festival I.Olbrachta. Koločava požádala koncem minulého roku město Semily, kde se Olbracht narodil, o družební spolupráci. Další zajímavé informace o Koločavě, I.Olbrachtovi, Nikolovi Šuhajovi a jeho rodině se návštěvníci akce dozvěděli od H. Miškufové. Zavítal mezi nás i pamětník pan Frický, který se s I.Olbrachtem několikrát osobně setkal v Praze a podělil se o své vzpomínky na tohoto českého spisovatele.
Celé literární odpoledne, které připravily E. Balušíková a H. Miškufová, bylo provázeno množstvím dokumentárních fotografií k tématu I.Olbracht a Podkarpatská Rus a hudbou z muzikálu Balada pro banditu. Úvodní a závěrečné slovo patřilo jako vždy ředitelce knihovny K.Kernerové, na čtení se podílely E. Balušíková, H. Miškufová, M. Kučerová a J. Amrichová.
Eva Balušíková
Nejnovější komentáře