V tomto roce jsme naše první hudebně – literární odpoledne věnovali Martě Kubišové.
Jako podklad scénáře na naši akci jsme použili knihu Marta Kubišová. Asi to tak sám Bůh chtěl… od spisovatele Luboše Nečase (vyšla v r. 2005). Kniha je napsaná formou rozhovorů s M. Kubišovou.
Marta Kubišová se narodila 1. 11. 1942 v Českých Budějovicích. Její tatínek byl lékař – internista, maminka byla dlouhá léta v domácnosti a mnohem později prodávala gramofonové desky v prodejně Supraphonu v Praze.
V roce 1952 se přestěhovali do Poděbrad. To už měla svého milovaného bratra Honzu. V Poděbradech studovala gymnázium. Ze sportu ji nejvíce bavila jízda na koni. Od malička měla ráda zvířata. Její vztah k muzice měl, hlavně v počátcích, rozporuplný vývoj. Hra na klavír ji v raném dětství příliš nebavila. V Poděbradech se to ale změnilo, zvládala i Chopinovi valčíky. Rodiče i učitel klavíru uvažovali o tom, že by měla studovat operní zpěv. To rezolutně odmítla. Tehdy jí už zajímaly šlágry z rádia Luxemburk. Když se opakovaně nedostala na medicínu, nastoupila do práce v poděbradských sklárnách v domnění, že si tak vylepší kádrový profil a na medicínu se přece dostane. Nestalo se tak. Amatérsky začala zpívat s taneční lázeňskou kapelou a na odpoledních čajích v Nymburce. Její maminka objevila v Literárních novinách inzerát na konkurz do pardubického divadla Stop. Byla přijatá a jednu sezónu tam vystupovala. Potom získala angažmá v plzeňském divadle Alfa spolu s Bobanem Ondráčkem. Od září l964 byla konečně v Praze. Nastoupila do divadla Rokoko, kam později přišel i její „dvorní skladatel“ Boban Ondráček. V prosinci 1965 se poprvé na jedné scéně potkali Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář. Spolu s Helenou Vondráčkovou získala Marta Kubišová stříbrnou Bratislavskou lyru. Účinkovala ve filmu Jana Němce Mučedníci lásky. Prvního zlatého Slavíka získala roku 1966 a další v letech 68 a 69. Několikrát se zúčastnila nejrůznějších světových pěveckých soutěží. Měla možnost zazpívat si i v pařížské Olympii, na což je patřičně hrdá.
Účinkovala v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III. a v televizním recitálu Náhrdelník melancholie režiséra Jana Němce. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se její Modlitba pro Martu (napsaná původně do seriálu Píseň pro Rudolfa III.) stala národním protestsongem. V listopadu 68 vzniklo trio Golden Kids – zlatá kůzlata – Helena Vondráčková, Marta Kubišová a Václav Neckář.
V roce1969 se poprvé vdala, jejím manželem se stal režisér Jan Němec.
Skupina Golden Kids měla nasmlouváno až neuvěřitelné množství koncertů. Mezi nimi i šňůru dvaadvaceti koncertů ve Vysokých Tatrách v rámci mistrovství světa v lyžování. V. Neckář byl pozván k řediteli Pragokoncertu, kde mu byla ukázána jakási rozmazaná pornografická fotka, na které měla být Marta Kubišová. Marně V. Neckář popravdě tvrdil, že to v žádném případě není Marta, do Tater se nejelo. V lednu 1970 se Golden Kids rozpadli.
Marta ještě s Vaškem a Helenou natočila film Song pro krále manéže. Ráda na to vzpomíná, chodila tenkrát ona, milovnice zvířat, tři neděle s malým lvíčkem v náručí. Ale byla to její labutí píseň. Odstěhovala se s manželem na venkov nejen z politických důvodů, bylo taky třeba zachránit oslíka, který účinkoval ve zmíněném filmu, jinak by skončil jako potrava lvům.
Její sen o dítěti skončil potratem, při kterém Marta překonala klinickou smrt. Po rozvodu si Marta musela najít zaměstnání, ale nebylo to vůbec jednoduché.
V roce 1974 se Marta Kubišová vdala podruhé. Myšlenky na vlastní dítě se stále nevzdávala. Lékař jí doporučil alespoň půl roku v klidu na venkově. Odjela tedy na Vysočinu opravovat stoletou chalupu. Když podepsala Chartu, nepředpokládala, že to bude mít až takové následky.
Snad dobrým rokem byl pro Martu Kubišovou rok 1979. Po pěti letech manželství s režisérem Janem Moravcem se jí narodila dcera Kateřina. Po návratu z nemocnice se Marta dozvěděla, že Stání bezpečnost zadržela jejich přítele Václava Havla, Václava Bendu a další. Václava Havla odsoudili ke čtyřem a půl roku vězení. A malé Kačence měli jít při křtu za kmotry Olga a Václav Havlovi a tak byla Kačenka pokřtěna až jako čtyřletá, když V. Havla propustili z vězení. I s druhým manželem se Marta rozvedla (pro nevěru). Když byly Kačence tři roky, nastoupila v Praze do podniku Výstavby sídlišť. I odtud ji chtěli uklidit, ale předseda stranické organizace a ředitel podniku to prostě nedovolili.
Až v roce 1988 se dala přemluvit ke zpívání. Zazpívala tehdy českou státní hymnu při příležitosti návštěvy tehdejšího francouzského prezidenta Mitterranda. Poprvé po dvaceti letech vstoupila na prkna „která znamenají svět“ v říjnu 1989 na tehdejší experimentální scéně Divadla J. Wolkera ve studiu Ypsilon. A potom už celé Československo slyšelo 21. listopadu 1989 z balkonu Melatrichu naživo zpívanou Modlitbu pro Martu.
Jako milovnice psů a koček a zvířat vůbec byla iniciátorkou úspěšného televizního pořadu Chcete mě?, který stále moderuje. „Co vede lidi k tomu, aby opustili své zvíře? A někdy dost drastickým způsobem? Podle mě jsou to lidé, kteří nejsou psychicky v pořádku. Důvod finanční zřejmě není prioritně rozhodující!“
Začala moderovat adventní koncerty, i když měla hlavně poprvé strach, jak to všechno dopadne. V roce 1993 dokončila zpěvačka hudební film Stalo se na podzim, který režíroval její první manžel Jan Němec.
Vznikl nápad návratu kůzlat na scénu. Premiéra COMEBACKU GOLDEN KIDS v pražské Lucerně byla nadšená a zcela vyprodaná. O rok později se koncert zopakoval a tím éra Golden Kids skončila.
Marta Kubišová vydala nové desky a alba, pro tokijskou televizi natočila recitál HEY YUDE.
Životní filozofie Marty Kubišové: „Filozofii mám jedinou. Je nutné být za všech okolností slušný člověk. Pokud se má zvolit mezi dobrem a zlem, jde o to, aby se záměrně nevolilo zlo. Člověk by měl přirozeně překonávat překážky a nesnažit se je obcházet. Protože jen ten, kdo si čestně vybojuje pozici a své místo v životě, si toho také dokáže vážit.“

Na oficiálních stránkách Marty Kubišové si můžete o zpěvačce přečíst ještě mnohem víc, než ve vzpomínané knize. Po překonaném infarktu koncem minulého roku Marta dále vystupuje na své domovské scéně v divadle Ungelt. O její představení je stále velký zájem. Na květen, kdy má na programu Poslední recitál, bylo už koncem března zcela vyprodáno.
Naše čtení o Martě Kubišové bylo doplněno obrazovou prezentací a mnohými hudebními ukázkami, nahranými před rokem 1969 i po roce 1989.
Obrazovou a hudební prezentaci realizoval Taras Kapráľ, četly Helena Miškufová, Michala Kučerová a Eva Balušíková. Dramaturgicky připravila Eva Balušíková. Úvodu a závěru hudebně literárního odpoledne se ujala odborná garantka projektu Klára Kernerová.
Potěšilo nás, že hudební salón Veřejné knihovny J. Bocatia byl opět zaplněn do posledního místa. Milovníky dobré knihy a krásné hudby zveme na naše další setkání, které bude 5. května: Manon (V. Nezval., J. Massenet).

Eva Balušíková
foto Taras Kapraľ

Už vím, co číst a poslouchatUž vím co číst a poslouchat – Marta Kubišová