Když jsem plánovala tento zájezd, vzpomněla jsem si na přezdívky, kterými se obyvatelé dvou od nepaměti soupeřících měst častují – „vraňare“ (Košičani) „koňare“ (Prešovani). Využili jsme blízkost a dobrou dopravní dostupnost Prešova a podívali se tentokrát do prešovského Krajského muzea. Paní ředitelka mě telefonicky předem velmi ochotně seznámila se všemi momentálními expozicemi, usoudila jsem, že to bude dobrá volba. A byla.
Sešlo se nás 16, cesta vlakem byla opravdu snadná. Sídlem Krajského muzea v Prešově byl renesanční Rákocziho palác a přilehlé měšťanské domy na náměstí Prešova. Po prohlídce se všichni shodli na tom, že sbírky jsou překvapivě rozsáhlé a zpracované s velkou pečlivostí. Největší dojem v nás zanechala národopisná expozice z Šariše, rozdělená podle krojů a zvyků do menších oblastí. Ale i ostatní bylo velmi zajímavé a průvodkyně nás prováděla s opravdu velkým nadšením pro věc. My jsme však určitě nezklamali svým zájmem.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře