Červnové záplavy nám znemožnily uskutečnit plánovaný výlet na zámek Strážky u Kežmarku. Zato podzimní den, který sme si vybrali jako náhradní termín, se vydařil nad očekávání. Tatry, které jsme vyhlíželi už z vlaku, byly tradičně v oparu, takže jsme je víc tušili než viděli.
Renesanční zámek, který byl cílem naší výpravy, má malou expozici nábytku, je tu historická knihovna s krásným rodokmenem majitelů, ale co asi nejvíce upoutá návštěvníky je unikátní expozice věnovaná mimořádné malířské osobnosti Ladislava Mednyánszkého (1852 – 1919).
Zámek po smrtí poslední majitelky paní Czóbel v roku 1972, která zde do smrti žila, je pod správou Slovenské národní galerie. Po rekonstrukci v r. 1991 byl zpřístupněn veřejnosti. Tento malý zámek ještě teď dýchá životem posledních vlastníků a snad i životem malíře, který zde prožil větší část dětství a po dobu života se sem neustále vracel.
Impozantní je i krásný udržovaný park kolem zámku táhnoucí se k řece Poprad.
Obrazy malíře Mednyánszkého – od portrétů místních sedláků, pacholků a kočích nebo krajina kolem Strážek a podtatranská příroda až po díla s motivy lesních zákoutí jistě zaujme každého návštěvníka. Pochmurně působí jeho tvorba kolem roku 1895, kdy mu zemřel otec a motivem jeho tvorby je smrt, duchové a melancholické motivy. Malíř se účastnil l. světové války jako kreslíř, a tak nechybí ani válečné motivy. Mednyánského tvorba je velice různorodá, a zvlášť tvorba z jeho největšího tvořivého období, hlavně kolem roku 1900 je opravdu ojedinělá.
Na vlakovém zájezdu se nás zúčastnilo 17. Já jako organizátor jsem si zvláště cenila účast mužů. Odnesli jsme si pěkný zážitek a nové poznání. Doporučujeme takovýto výlet vlakem našim ostatním členům. Přípoj od vlaku z Popradu a nazpět není absolutně problematický, autobus tam jede velmi často a stojí blízko u zámku. A doporučujeme výlet spojit i s návštěvou města Poprad. Ze šedého nepěkného města se stalo atraktivní, životem pulzující, čisté a dobře reprezentující bránu do Vysokých Tater. S chutí jsme si poseděli u kávy na pěší zóně. Až skoro jsme záviděli Popradčanům toto pěkné město pod Tatrami.
A teď naše překvapení! V rekonstruovaném parku před nádražím je nový pamětník s portrétem bývalého československého presidenta Ludvíka Svobody, který byl zde nedávno osazený Svazem protifašistických bojovníků a občany Popradu jako dík za osvobození města.
Nevím, zda bychom se s tímto setkali u nás v Čechách, natož někde jinde na Slovensku?
Renesanční zámek, který byl cílem naší výpravy, má malou expozici nábytku, je tu historická knihovna s krásným rodokmenem majitelů, ale co asi nejvíce upoutá návštěvníky je unikátní expozice věnovaná mimořádné malířské osobnosti Ladislava Mednyánszkého (1852 – 1919).
Zámek po smrtí poslední majitelky paní Czóbel v roku 1972, která zde do smrti žila, je pod správou Slovenské národní galerie. Po rekonstrukci v r. 1991 byl zpřístupněn veřejnosti. Tento malý zámek ještě teď dýchá životem posledních vlastníků a snad i životem malíře, který zde prožil větší část dětství a po dobu života se sem neustále vracel.
Impozantní je i krásný udržovaný park kolem zámku táhnoucí se k řece Poprad.
Obrazy malíře Mednyánszkého – od portrétů místních sedláků, pacholků a kočích nebo krajina kolem Strážek a podtatranská příroda až po díla s motivy lesních zákoutí jistě zaujme každého návštěvníka. Pochmurně působí jeho tvorba kolem roku 1895, kdy mu zemřel otec a motivem jeho tvorby je smrt, duchové a melancholické motivy. Malíř se účastnil l. světové války jako kreslíř, a tak nechybí ani válečné motivy. Mednyánského tvorba je velice různorodá, a zvlášť tvorba z jeho největšího tvořivého období, hlavně kolem roku 1900 je opravdu ojedinělá.
Na vlakovém zájezdu se nás zúčastnilo 17. Já jako organizátor jsem si zvláště cenila účast mužů. Odnesli jsme si pěkný zážitek a nové poznání. Doporučujeme takovýto výlet vlakem našim ostatním členům. Přípoj od vlaku z Popradu a nazpět není absolutně problematický, autobus tam jede velmi často a stojí blízko u zámku. A doporučujeme výlet spojit i s návštěvou města Poprad. Ze šedého nepěkného města se stalo atraktivní, životem pulzující, čisté a dobře reprezentující bránu do Vysokých Tater. S chutí jsme si poseděli u kávy na pěší zóně. Až skoro jsme záviděli Popradčanům toto pěkné město pod Tatrami.
A teď naše překvapení! V rekonstruovaném parku před nádražím je nový pamětník s portrétem bývalého československého presidenta Ludvíka Svobody, který byl zde nedávno osazený Svazem protifašistických bojovníků a občany Popradu jako dík za osvobození města.
Nevím, zda bychom se s tímto setkali u nás v Čechách, natož někde jinde na Slovensku?
Miluše Babjáková
Zámek Strážky
Mednynaszkeho tvorby
Mednynaszkeho tvorby
Na nádvoří zámku
Nejnovější komentáře