Velikost krále českého a císaře římského Karla IV. si zaslouží, aby mu byla věnována ještě větší pozornost, než to bylo možné při vernisáži výstavy „Praha centrem Evropy“, kterou jsme otevřeli v ČSvK 24. 3. 2016.
Tentokrát jsme se věnovali krokům kralevice a později krále a císaře po jeho návratu do rodných Čech. Zvolili jsme formu disputace (též dišputa – odborné klání, vědecká rozprava či jen diskuse na dané téma) přítomných členů spolku tak, jako tomu bývávalo za oněch časů na univerzitách. Kromě přednášek, které byly v dobách Karlových v jazyce latinském, byly nezřídka vedeny také tyto rozpravy, které přispívaly k rozvoji vlastního myšlení, rozvíjely schopnost argumentace a správného vyjadřování a usnadňovaly uložení diskutovaných témat do paměti. Ne, nepovedlo se to zcela podle představ garanta J. Gregorka, ale napoprvé snad alespoň…
Dišputanti, doplňovaní garantem, rozebírali témata doby Karlovy. O jeho religiozitě, která Karla hluboce provázela celým jeho životem a iniciovala jeho tvůrčí aktivity, vedla rozpravu Dáša Takáczová. Se založením a významem univerzity v Praze, první ve Střední Evropě na sever od Alp, nás obeznámila Wanda Čičváková. Božka Trautenbergerová se věnovala Karlštejnu, vybudovaného pro uložení korunovačních klenotů. Korunovačním řádem, který Karel IV. založil, se podle dobové literatury věnovala Majka Harmatová. Nu a kdo by neměl zájem dozvědět se více o zajímavostech kamenného mostu, spojujícího oba břehy Vltavy a nahrazujícího po povodni odplavený most Juditin. Byla při stavbě Karlova mostu použita vajíčka anebo římská malta? To vše rozvedl dišputant Jirka Zaťovič. A založení Nového Města pražského bylo snad nejvýznamnějším dílem doby Karlovy, s vizí pro staletí budoucí. O tom hovořil J. Gregorek. Témat bylo ještě více (stavba chrámu sv. Víta, korunovační klenoty, Karlova cesta k císařskému trůnu, králova diplomacie a sňatkové kejkle apod.). Nakonec se přece diskuse začala rozvíjet.
Závěr tohoto pokusu o společnou dišputaci shrnul garant rozpravy slovy:
Karel IV. přivedl český stát k vrcholu hospodářského a kulturního rozvoje. Stříbronosné srdce Evropy, České království, povýšil na císařskou rezidenci říše římské a vlastně na politické centrum Evropy. Prahu proměnil v urbanistický drahokam. Výstavba gotické Prahy se stala vůbec největším jednorázovým dílem evropské středověké architektury.
Nejcennějším však přitom také bylo, že své rodné zemi zachoval během celé své vlády mír a umožnil zemi svobodný kulturní a hospodářský rozvoj.
A proto také věnujeme tolikerou pozornost době Karlově při příležitosti 700. výročí narození jedné z největších osobností českých dějin.
Jiří Gregorek
[widgetkit id=123]
{jcomments on}
Nejnovější komentáře