Velikost krále českého a císaře římského Karla IV. si zaslouží, aby mu byla věnována ještě větší pozornost, než to bylo možné při vernisáži výstavy „Praha centrem Evropy“, kterou jsme otevřeli v Českém spolku v Košicích 24. 3. 2016.
Tentokrát jsme se věnovali krokům kralevice a později krále a císaře po jeho návratu do rodných Čech. Zvolili jsme formu disputace (též dišputa – odborné klání, vědecká rozprava či jen diskuse na dané téma) přítomných členů spolku tak, jako tomu bývávalo za oněch časů na univerzitách. Kromě přednášek, které byly v dobách Karlových v jazyce latinském, byly nezřídka vedeny také tyto rozpravy, které přispívaly k rozvoji vlastního myšlení, rozvíjely schopnost argumentace a správného vyjadřování a usnadňovaly uložení diskutovaných témat do paměti. Ne, nepovedlo se to zcela podle představ garanta J. Gregorka, ale napoprvé snad alespoň…
Disputanti, doplňovaní garantem, rozebírali témata doby Karlovy. O jeho religiozitě, která Karla hluboce provázela celým jeho životem a iniciovala jeho tvůrčí aktivity, vedla rozpravu Dáša Takácsová. Se založením a významem univerzity v Praze, první ve Střední Evropě na sever od Alp, nás obeznámila Wanda Čičváková. Božka Trautenbergerová se věnovala Karlštejnu, vybudovaného pro uložení korunovačních klenotů. Korunovačním řádem, který Karel IV. založil, se s pomocí dobové literatury věnovala Majka Harmatová. Nu a kdo by neměl zájem dozvědět se více o zajímavostech kamenného mostu, spojujícího oba břehy Vltavy a nahrazujícího po povodni odplavený most Juditin?! Byla při stavbě Karlova mostu použita vajíčka anebo římská malta? To vše rozvedl disputant Jirka Zaťovič. A založení Nového Města pražského bylo snad nejvýznamnějším dílem doby Karlovy, s vizí pro staletí budoucí. O tom hovořil J. Gregorek. Témat bylo ještě více (stavba chrámu sv. Víta, korunovační klenoty, Karlova cesta k císařskému trůnu, králova diplomacie a sňatkové kejkle apod.). Nakonec se přece diskuse začala rozvíjet.
Závěr tohoto pokusu o společnou disputaci shrnul garant rozpravy slovy:
Karel IV. přivedl český stát k vrcholu hospodářského a kulturního rozvoje. Stříbronosné srdce Evropy, České království, povýšil na císařskou rezidenci říše římské a vlastně na politické centrum Evropy. Prahu proměnil v urbanistický drahokam. Výstavba gotické Prahy se stala vůbec největším jednorázovým dílem evropské středověké architektury.
Nejcennějším však přitom také bylo, že své rodné zemi zachoval během celé své vlády mír a umožnil zemi svobodný kulturní a hospodářský rozvoj.
A proto také věnujeme tolikerou pozornost době Karlově při příležitosti 700. výročí narození jedné z největších osobností českých dějin.
Jiří Gregorek
Jak jsme vedli disputaci o Karlu IV
Nejnovější komentáře