Betlémská hvězda oznamuje příchod Ježíše

Betlémská hvězda byla dlouho zpodobňována pouze jako hvězda. Nám známý „ocásek“ k ní přibyl až roku 1304 na fresce Klanění tří králů pro padovskou kapli Scrovegniů. Dílo malíře Giotta di Bondoneho bylo inspirováno průletem Halleyovy komety v roce 1301. Betlémská hvězda tedy kometou zřejmě nebyla. Jako prvního to napadlo Johannese Keplera při jeho pobytu v Praze o Vánocích roku 1603. Tehdy si všiml zajímavého úkazu – konjunkce planet Jupiteru a Saturnu. Konjunkce je situace, kdy tělesa na obloze zaujímají stejnou pozici a jejich záře se tím zesiluje. Napadlo ho, že podobná konjunkce mohla být označena za betlémskou hvězdu. V roce 7 př. n. l. byly dokonce tři konjunkce Jupiteru a Saturnu, 29. května, 30. září a 7. prosince. Saturn je považován za hvězdu židovského národa. Jupiter je považován za královskou hvězdu. Ke konjunkcím došlo v souhvězdí Ryb – v posledním znamení zvěrokruhu. Ryby symbolizovaly poslední věk, konec významné etapy či příchod mesiáše. Skvělé je, že si tuto teorii budeme moci ověřit sami, a to letos 21. prosince, kdy konjunkce Jupiteru a Saturnu opět, po 397 letech, nastane. Pozorovat ji můžeme i u nás, pokud bude jasno, nejlépe mezi 17 – 18 hodinou, v 18:30 už planety zapadají.