Mezi členy našeho Českého spolku v Košicích máme nejen krajany, kteří se narodili v Čechách, na Moravě či ve Slezsku, ale o takové, kteří se narodili za první československé republiky na Podkarpatské Rusi. Jejich rodiče odešli do tehdy nejvýchodnější části republiky – na Podkarpatskou Rus. Odešli většinou za práci, byli přeloženi jako odborníci, odešli poznávat nepoznané nebo z jiných důvodů.
Také rodiče našeho člena Čeňka Čermáka, dnes už 84-letého známého košického turistu, odešli do nepoznané odlehlé krajiny, kde opravdu vlci dávali dobrou noc. A tu, nedaleko hranic mezi ČSR a Rumunskem, v blízkosti řeky Tisy, se narodil pan Čermák.
Každý z nás trochu pozná z knížek od Ivana Olbrachta a z filmů tento kousek země, která patřila od roku 1919 k 1. ČSR. Vyprávění pana Čermáka bylo však o to zajímavější, že se tam narodil a prožil dětství. Vzpomínal na krajinu, která byla sice velice chudá, ale měla krásnou, ještě zachovalou přírodu, zejména nezapomenutelné Poloniny. Právě tyto krásné hory vzbudily asi jeho lásku k přírodě a k horám – tu pramení jeho láska k turistice.
Pan Čermák nás také obeznámil s minulostí této země za Rakousko – Uherska do období než byla připojena po l. světové válce k Československu. Velmi zajímavé byly skutečnosti z období „panování Čechů“ v letech první československé republiky. Jak se Češi snažili této zaostalé zemi pomoci po stránce hospodářské, sociální, gramotnosti obyvatel, kultury , turistiky a vůbec pomoci s fungováním země tak, aby se přiblížila jiným krajinám v ČSR. Nejcitlivější však bylo vyprávění o tom jak museli Češi v roce 1939 odejít z této země a nechat tam vše co jim bylo milé – krajinu, domek, zázemí a určité životní jistoty. Po dvaceti letech znovu připadla tato země k Maďarsku a po 2.světové válce k SSSR.
Vyprávění bylo velice zajímavé. Chceme se však podělit o vyprávění s těmi, kdo mezi námi ve společenském klubu nebyli. Věřte, jsou to opravdu zajímavé poznatky a pamětníků už je velmi málo.
Proto připravujeme k uveřejnění článek z pera pana Čermáka o Podkarpatské Rusi z dob jeho dětství.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře